Pláč nad rodnými čísly. Kouzlo digitalizace aneb Proč udržovat projevy reálného světa
Publikováno: 13.6.2023
GLOSA / Narození patří k jedné z mála zbývajících jistot. Je to dobrá a radostná jistota. V posledních týdnech se spekulovalo o zrušení či utlumování rodných čísel. Myslím, že by šlo o špatné rozhodnutí. Stojí za tím zcela falešné přesvědčení, že tak lze zjednat nebo alespoň drobně podpořit anonymitu. Jenže datum narození naprosté většiny z nás je ve věku internetu snadno a rychle dohledatelné. Na čísle, které v sobě obsahuje datum narození, není nic špatného, už proto, že je tu s námi dlouho. Rodné číslo má svůj kulturní rozměr. Byl jsem u narození většiny svých dětí. Možná je banální to připomínat, ale je to s ničím nesrovnatelný pocit, že je tu někdo s námi, kdo tu ještě před chvílí nebyl. Narození se děje v nějaké datum a v nějakou hodinu. Sestřička vždy dítě umyla a řekla, jestli je to holka, nebo kluk, což se odrazilo i v rodném čísle. Také za lomítkem se vždy objeví nějaké úřední číslo, které je poukazem ke společenství, do kterého nový človíček přišel. Plně chápu, že se může stát, že se jednotlivým lidem vyvíjí vztah k pohlaví, pohlaví se může měnit a sexuální orientace je důležitá i pro to, aby lidé sami sobě rozuměli. Chápu i to, že rodné číslo prozrazuje stáří, které třeba někdo chce zatajit, aby dostal práci, anebo nechce svým věkem postrašit osobu blízkou. Přesto si myslím, že pozitiva převažují. Už proto, že každý z nás má jen dvě nejdůležitější data. Narození a úmrtí. V rodném čísle se potkává soukromé s veřejným. Po zrušení rodných čísel zbude jen jedno místo, kde většina z nás má datum…