Plíživá normalizace s logem koblihy na klopě. Kádrovák Tejc v Rajchlově objetí
Publikováno: 20.3.2026
GLOSA / Když se v kuloárech Průhonického cirkusu zjeví Jeroným Tejc a začne s vážnou tváří operovat termínem „transparentnost“, je čas zkontrolovat, jestli vám v šatně nesebrali kabát i s peněženkou. Tenhle tichý údržbář Babišova impéria nám předvedl etudu, ze které mrazí: prý o ničem neví, ale v očích mu hraje ten kádrovácký plamínek, který známe z dob, kdy se nepohodlní neposílali k soudu, ale „do výroby“. Celá tahle estráda připomíná srážku dvou světů: na jedné straně Jindřich Rajchl, který do každého mikrofonu vříská své posvátné „Já jsem právník!“, jako by to byla propustka z Bohnic, a na druhé straně Tejc, který ten jeho legislativní polotovar suše spláchne jako „nezpůsobilý“. Je to politický bizár v ryzí podobě – jeden amatérský kutil si hraje na ústavního architekta a druhý ho klepne přes prsty jen proto, aby mohl tu stejnou špínu uvařit v ministerské kuchyni o něco elegantněji. Aby bylo jasno i těm, co tuhle vládní žumpu nesledují denně: pod záminkou „kontroly zahraničního vlivu“ se tu peče bič na každou neziskovku, která nekvičí nadšením nad holdingovým vládnutím. Je to klasický ruský model – označit kritiky za agenty, svázat je byrokracií a pak je finančně vykrvit. A to vše v režii ministerstva spravedlnosti, které má svobodu chránit, ne ji porcovat u řeznického pultu. Tohle je absolutní dno marketingové břečky. Člověk, který se politicky svezl na podhoubí holdingu dotovaného z kapes nás všech, nám tu káže o finanční morálce. Tejcovo teatrální ukazování na Milion chvilek je tak průhledné jak igelitka z Penamu. Zatímco se tu…