Plyn prudce zlevňuje, zima ale ještě nekončí. Evropa hledí s obavami na nálady Kremlu
Podle analytiků evropské domácnosti nad drahými energiemi ještě nevyhrály. Dlouhodobější fixace současných cen však může být značně nevýhodná.
Publikováno: 4.1.2022
V loňském roce plyn výrazně zdražil, jeho velkoobchodní cena vzrostla skoro o 800 procent. Ještě před Vánoci vyděsilo trh zastavení dodávek ruského plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Jamal, které vyhnalo cenu na rekord.
Do konce roku se sice situace uklidnila, i tak ale plyn na burze momentálně stojí přibližně tolik jako na začátku října, kdy ukončil svou činnost dodavatel energií Bohemia Energy.
K tomu, že se před koncem roku situace obrátila a plyn začal zlevňovat, přispěly podle analytiků kromě teplé zimy, která zatím mírnila poptávku po této komoditě na vytápění, hlavně zvýšené dodávky zkapalnělého plynu (LNG) z USA.
"Ty byly přesměrovány z Asie do Evropy, protože ceny v Asii poklesly pod evropskou úroveň. Což jen dokládá problémy evropského trhu, v normálních časech tomu tak nebývá," vysvětluje pro Aktuálně.cz Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).
"Teplý konec roku pomohl šetřit zásoby plynu, každé takové období zvyšuje pravděpodobnost, že zásobníky vydrží až do konce topné sezóny," dodává.
Zda zásoby plynu pro Evropu vydrží celou zimu ale zatím není jasné. Hlavně v západní Evropě jsou totiž zásoby aktuálně rekordně nízké. Velkým nájemcem tamních zásobníků je přitom ruský Gazprom, který je však před sezónou nenaplnil a bývá tak označován za spekulanta a viníka současných vysokých cen. "Pokud by udeřily mrazy, tak cena může velmi rychle vyskočit zpátky nad 100 eur za MWh," varuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Cenu může výrazně snížit zprovoznění projektu Nord Stream 2. Plynovod však provází administrativní problémy a čelí kritice ze strany Spojených států a některých evropských zemí, podle nichž chce Moskva tohoto projektu využít jako geopolitické zbraně ke zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku.
Trasa plynovodu totiž obchází Ukrajinu, Bělorusko i Polsko, které tak zřejmě přijdou o poplatky za tranzit ruského plynu. Přepravní kapacita tamních plynovodů spolu s fungujícím podmořským projektem Nord Stream 1 je přitom pro celou Evropu dostatečná, Rusko je ovšem odmítá naplno využívat, aby zvýšilo svůj tlak na povolení Nord Stream 2.
Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. A prosincové prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, že plynovod je připraven k exportu, trhy uklidnilo. "Dle předběžných informací se zdá, že administrativní problémy spojené s tímto plynovodem budou odstraněny do léta," potvrzuje Tomčiak.
Jedná se hlavně o vyhovění evropským pravidlům na oddělení obchodu a distribuce energií, kterým se ruské firmy doposud brání.
Zlevnění nejdřív v polovině roku
Analytik Patria Finance Tomáš Vlk ale upozorňuje, že Evropa zůstává v energetické oblasti zranitelná. "Směrem vzhůru může cenu znovu poslat politická hra Ruska, které si rezervuje málo kapacit pro dodávky v dalších měsících. Samozřejmě i v kombinaci s počasím. Díky navýšení dodávek po moři by však ceny už neměly vystoupat na extrémy z první poloviny prosince," říká.
Výraznější zlevnění plynu pro domácnosti se nedostaví hned. "Na zvýšené úrovni kolem 100 eur za MWh se může cena plynu pohybovat celé čtvrtletí. Se spuštěním Nord Stream 2 je možné očekávat korekci cen k 50 eurům," odhaduje Tomčiak.
Také podle Gavora nepřijde zásadnější změna v cenících dodavatelů dříve než kolem poloviny roku, kdy se právě čeká spuštění Nord Stream 2, a tím navýšení dodávek ruského plynu.
"A do té doby ještě pár dalších dodavatelů nemusí vydržet finanční nápor stále ještě vysokých cen. A následně další tisíce domácností se dostanou do velmi nepříjemné situace. S optimismem bych proto ještě počkal," podotýká expert. Dodává ale, že dlouhodobé fixaci plynu na tři roky by se vyhnul.
Pozor na dlouhodobé fixace
Analytik Petr Bartoň ze společnosti Natland doporučuje pro většinu běžných domácích spotřebitelů plynu fixaci roční. "Stále ještě nevíme, jak dopadne letošní zima, domácnosti budou muset topit nehledě na okamžitou cenu, a tak fixní cena je výhodným způsobem pojištění proti dalším možným růstům. Ty totiž mohou kdykoli zase vzrůst," domnívá se.
V Česku loni změnilo dodavatele plynu rekordní množství zákazníků, podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) jich bylo celkem 384 998. V porovnání s rokem 2020 je to téměř o 184 000 více. Může za to právě i konec dodavatelů energií, největší počet změn se odehrál v listopadu, kdy k novému dodavateli přešlo 110 290 odběratelů.