Po 80 letech zpátky. Do Česka se vrátila vlajka, již si odvezli američtí osvoboditelé
Tu zásilku ze Spojených států si v Armádním muzeu Žižkov nesmírně hýčkají. Americká vlajka z května 1945 je zpátky v Česku. Na chvíli.
Publikováno: 11.4.2025
Leží na stole v ředitelské kanceláři Aleše Knížka. Zatím v černém cestovním obalu. Veřejnosti se poprvé ukáže ve středu 30. dubna, kdy v pražském Armádním muzeu Žižkov začne mnohaměsíční výstava připomínající události května roku 1945. A právě osmdesát let stará americká vlajka bude jedním z hlavních taháků expozice.
Už teď ji ale Knížek s historikem Tomášem Jaklem předvedli. Na pár minut historickou vlajku vytáhli z brašny. To jen proto, aby si ji mohl vyfotit deník Aktuálně.cz.
"Je symbolem toho, co květnové povstání znamenalo pro konec války v Evropě," popisuje příběh ručně šité vlajky s nepřehlédnutelně malým modrým polem (kantonem) se 48 hvězdami Jakl. Nejde o mýlku - až do roku 1959 měla americká zástava o dvě hvězdy méně než nyní.
"Její vznik je přímo svázán s tím, co květnové postání způsobilo - zabránilo Němcům bránit se v "česko-moravském" prostoru, jak mu oni sami říkali, až do 20. května 1945, jak měli minimálně naplánováno," pokračuje historik.
K Rusům nechtěli, báli se Sibiře
Vlajka je totiž velmi úzce propojená s příběhem kolony amerických obrněných i běžných vozidel, která 7. května 1945 pod bílými vlajkami vyjela z Plzně a přes Prahu dorazila až do Velichovek. Tam už od dubna působil se svým štábem polní maršál Ferdinand Schörner, velitel Hitlerovy skupiny armád "Střed".
Vyslanec německé vlády doprovázený americkými vojáky vezl Schörnerovi formální protokol, ať nacistické jednotky kapitulují v místech, kde se právě nachází, a netlačí se na západ k americkým pozicím. Na to naléhal především Dwight Eisenhower, vrchní velitel západních spojeneckých vojsk v Evropě.
"Oni chtěli k Američanům. Obávali se, že pokud by kapitulovali rudé armádě, čekají je ruské zajatecké tábory na Sibiři," popisuje Jakl strachy nacistů. Nicméně Schörner a jeho lidé kapitulaci na místě odmítli, a tak Eisenhower nařídil 9. května 1945 uzavřít demarkační linii v západních Čechách.
Dostali defekt a ztratili své kamarády
A právě v těchto dnech se začíná psát příběh oné americké vlajky. Z kolony mířící do Velichovek se musela odpojit dvě vozidla se čtyřmi vojáky - džíp a osobák Opel Kapitän. "Praskla jim pneumatika a do své kolony už se nedostali," přibližuje Jakl.
Dva automobily s Američany se tak zařadily do řady německých vozidel, v nichž nacističtí vojáci ustupovali. A společně dojeli až do východočeské obce Ostroměř.
"Vesnice měla velmi silnou povstaleckou posádku posílenou oddílem uprchlých zajatců, kteří se 6. května přidali k povstalcům," vysvětluje Tomáš Jakl. "Povstalci měli i improvizovaný obrněný vlak s dvacetimilimetrovým kanonem, likvidovali či odzbrojovali projíždějící kolony," pokračuje vědecký pracovník Vojenského historického ústavu.
Ostroměřská jednotka zastavila část transportu, jehož součástí byli právě i Američané. Češi jim poskytli ubytování, západní vojáci nakonec zůstali tři dny, povstalecké velení je vybavilo průvodním dopisem, aby se při cestě rozdivočelou zemí vyhnuli komplikacím, a do Plzně se vrátili 12. května 1945, tedy až po oficiálním konci války.
S sebou si přivezli dárek, který jim ušily právě ženy v Ostroměři. Onu americkou vlajku. "Je zachycena na spoustě dobových fotografií," říká Jakl a ukazuje několik z nich.
Jak se našla? Pomohl krajan
Po druhé světové válce se ručně šitá americká vlajka dostala do Spojených států. Odvezl ji tam Cruce R. Patire. Jeden z těch vojáků, kteří před osmdesáti lety nechtěně strávili pád dnů a nocí v Ostroměři. Patire zástavu věnoval muzeu ve městě Hoosick Falls ve státě New York.
Tam ji pak objevil československý krajan a vojenský publicista Omar Bartos. Před několika lety se spojil s pražskými historiky. A výsledkem je, že zrestaurovaná vlajka se nyní opět, alespoň na pár měsíců, objeví v České republice.
Deník Aktuálně.cz se snažil i přímo v Ostroměři zjišťovat, jak je tahle historie v obci známá. A překvapivě jde o černé místo dějin.
Starosta Jaroslav Tomeš (SNK) podle vlastních slov slyší něco podobného poprvé. A informacemi je zaražena i Lada Vávrová, starostka místního Sokola.
Vlajka nicméně nemusí být posledním zajímavým nálezem souvisejícím s koncem války a povstáním v Československu. Podle Tomáše Jakla leží v amerických regionálních muzeích ještě spousta neidentifikovaných fotografií, které pocházejí z našeho území.
"Víme o tom, že když československý kombinovaný oddíl západní brigády (jednotka obléhající od října 1944 francouzský přístav Dunkerque, pozn. red.) přecházel 1. května 1945 naše hranice, natáčel jej americký kameraman. Ten film ještě nebyl identifikován, ale víme, že ´tam´ někde je," tvrdí Tomáš Jakl.