Po sto letech se do německé armády vrací i rabíni

<p><img width="1142" height="686" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/06/aaa-6.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pixabay/Ri_Ya" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/06/aaa-6.jpg 1142w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/06/aaa-6-300x180.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/06/aaa-6-1024x615.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/06/aaa-6-768x461.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/06/aaa-6-385x230.jpg 385w" sizes="(max-width: 1142px) 100vw, 1142px" /></p><strong>Po sto let neexistoval v Německu žádný židovský vojenský duchovní. To se nyní změní. Zsolt Balla, původem z Maďarska, bude prvním vojenským rabínem v historii Bundeswehru. Následovat ho má devět dalších ortodoxních a liberálních vojenských rabínů.</strong> V Bundeswehru slouží asi 300 židovských vojáků. Redaktor pro náboženství stanice WDR Gerald Beyrodt <a href="https://www.tagesschau.de/regional/nordrheinwestfalen/bundeswehr-rabbiner-zsolt-balla-101.html" target="_blank" rel="noopener noreferrer">popisuje</a>, co bude mít rabín v armádě na starosti: "Na jedné straně je to klasická pastorační péče, naslouchat vojákům. Lidé při výkonu služby také mohou zemřít a například v záležitostech pohřbů mohou být tito rabíni velmi důležití. Budou se však řešit i přízemnější otázky, například jak sladit službu s židovskými tradicemi, nebo zda se v jídelnách nabízí košer jídlo." rabíni mohou vést modlitby nebo vyučovat "životní dovednosti". Poslední němečtí vojenští rabíni působili za první světové války. Ve válce tehdy za Německo nastoupilo téměř sto tisíc Židů. Jak Gerald Beyrodt zmiňuje, mělo to pak také pro ně negativní důsledky, protože se na ně mohla házet odpovědnost za prohranou válku, mimo jiné prostřednictvím legendy o "bodnutí do zad". Po druhé světové válce existovaly v Německu malé židovské komunity a v mnoha z nich je důvěra ve stát dodnes značně omezená. V případě instituce, jakou je Bundeswehr, bude naléhavé tuto důvěru obnovit a podniknout také něco proti antisemitismu. Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová oznámila plány na rabínskou duchovní službu v armádě v prosinci 2019 s tím, že chce vyslat "důležitý vzkaz našim židovským vojákům" a zdůraznit, že "židovský život je v naší zemi samozřejmostí". Německé ozbrojené síly byly v průběhu let opakovaně kritizovány kvůli podezření, že někteří jejich příslušníci sympatizují s krajní pravicí. V roce 2018 tehdejší ministryně obrany Ursula von der Leyenová nařídila armádě, aby odstranila všechny vazby na válečný Wehrmacht. Vyšlo tehdy najevo, že v jedněch kasárnách jsou otevřeně vystaveny ocelové přilby a památky na armádu z nacistické éry. Nedávno Krampová-Karrenbauerová slíbila, že po řadě skandálů týkajících se krajně pravicových sítí v policii a armádě podnikne rozhodné kroky proti případům radikalismu v bezpečnostních složkách.

#Hlavní stránka #Zprávy #Bundeswehr #Německo #rabíni v armádě

Publikováno: 22.6.2021

Po sto let neexistoval v Německu žádný židovský vojenský duchovní. To se nyní změní. Zsolt Balla, původem z Maďarska, bude prvním vojenským rabínem v historii Bundeswehru. Následovat ho má devět dalších ortodoxních a liberálních vojenských rabínů. V Bundeswehru slouží asi 300 židovských vojáků. Redaktor pro náboženství stanice WDR Gerald Beyrodt popisuje, co bude mít rabín v armádě na starosti: "Na jedné straně je to klasická pastorační péče, naslouchat vojákům. Lidé při výkonu služby také mohou zemřít a například v záležitostech pohřbů mohou být tito rabíni velmi důležití. Budou se však řešit i přízemnější otázky, například jak sladit službu s židovskými tradicemi, nebo zda se v jídelnách nabízí košer jídlo." rabíni mohou vést modlitby nebo vyučovat "životní dovednosti". Poslední němečtí vojenští rabíni působili za první světové války. Ve válce tehdy za Německo nastoupilo téměř sto tisíc Židů. Jak Gerald Beyrodt zmiňuje, mělo to pak také pro ně negativní důsledky, protože se na ně mohla házet odpovědnost za prohranou válku, mimo jiné prostřednictvím legendy o "bodnutí do zad". Po druhé světové válce existovaly v Německu malé židovské komunity a v mnoha z nich je důvěra ve stát dodnes značně omezená. V případě instituce, jakou je Bundeswehr, bude naléhavé tuto důvěru obnovit a podniknout také něco proti antisemitismu. Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová oznámila plány na rabínskou duchovní službu v armádě v prosinci 2019 s tím, že chce vyslat "důležitý vzkaz našim židovským vojákům" a zdůraznit, že "židovský život je v naší zemi samozřejmostí". Německé ozbrojené síly byly v průběhu let opakovaně kritizovány kvůli podezření, že někteří jejich příslušníci sympatizují s krajní pravicí. V roce 2018 tehdejší ministryně obrany Ursula von der Leyenová nařídila armádě, aby odstranila všechny vazby na válečný Wehrmacht. Vyšlo tehdy najevo, že v jedněch kasárnách jsou otevřeně vystaveny ocelové přilby a památky na armádu z nacistické éry. Nedávno Krampová-Karrenbauerová slíbila, že po řadě skandálů týkajících se krajně pravicových sítí v policii a armádě podnikne rozhodné kroky proti případům radikalismu v bezpečnostních složkách.