Po stopách betonových obrů, kteří nás měli bránit
Publikováno: 6.5.2024
Letos sice ještě nekulaté výročí konce druhé světové války může někoho inspirovat k návštěvě naučné stezky vedoucí Krkonošemi po jedné z nejmohutnější částí československého pohraničního opevnění, které mělo fungovat jako hráz proti nacistickému Německu. Díky mnoha nadšencům lze absolvovat i nadmíru zajímavou návštěvu podzemí jedné z budovaných tvrzí – Stachelbergu. Na stezku se lze samozřejmě připojit kdekoliv, aniž by utrpěl zážitek z vybudované linie opevnění, ale pokud chcete absolvovat celých přibližně jedenáct kilometrů, lze začít buď v Libči u objektu T-S 63, nebo na druhém konci u objektu T-S 73, který je znám jako Stachelberg a v němž je kromě malé muzejní expozice možno navštívit i hluboké a rozsáhlé podzemí, a získat tak povědomí o budování těchto gigantických betonových pevností, které svému účelu bohužel nikdy neposloužily. Dnes se o něj stará občanské sdružení Stachelberg, jež má lví podíl na udržování historického povědomí o předválečném opevnění na Trutnovsku. Stezka vede převážně zalesněnou krajinou, kterou místy střídají louky, a v jednom místě dokonce rozsáhlý kamenolom, jenž se na části stezky podepsal negativně, ale v případě samotného Stachelbergu, respektive jeho podzemí, vykonal náhodou nečekaně záslužnou práci; díky němu totiž klesla hladina vody o několik metrů, a návštěvníci tak mohou zamířit i do podzemních chodeb, které byly ještě před pár lety zcela zatopené. Řopíky a sruby Kromě spousty malých bunkrů vz. 37, tzv. řopíků, nabízí stezka i tucet vybetonovaných velkých bunkrů, tzv. srubů, a trojici hotových základových desek, na nichž měly stát další sruby. U každého z velkých objektů je umístěna naučná tabule s informacemi o daném srubu, fotografiemi a zajímavostmi v podobě výkresů a plánů. Některé tabule navíc nabízejí i problematiku týkající se těžkého opevnění v obecné rovině. Pokud by někomu nestačilo jedenáct kilometrů v blízkosti opevnění, může se ze Stachelbergu vydat na dalších asi deset…