Po summitu NATO jako po výprasku. Aliancí mává „jájínek“ Trump, může ji blokovat Orbán, je slabá
Publikováno: 29.6.2025
KOMENTÁŘ / Summit Severoatlantické aliance v Haagu má už 32 členských zemí za sebou. Všechny státy nakonec souhlasily se zvýšením obranných výdajů ze dvou na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta na pokrytí „základních obranných potřeb“ a až 1,5 procenta na ochranu kritické infrastruktury, sítí, zajištění civilní připravenosti a odolnosti, uvolnění inovací a posílení obranného průmyslu. Šéf aliance Mark Rutte chtěl, aby výdaje na obranu stoupaly rychleji. Rok 2032 jako finální termín ale nedokázal prosadit. Vyšší výdaje členů NATO na obranu znamenají, že si země pomaloučku, neochotně, nerady uvědomují, jak obrovské riziko představuje Putinovo Rusko. Měly si to uvědomit dávno. Vědomí hrozby roste tím víc, čím jsou státy blíž ruské hranici. Věta z čerstvé deklarace NATO „znovu potvrzujeme náš pevný závazek ke kolektivní obraně, jak je zakotveno v článku 5 Washingtonské smlouvy – že útok na jednoho je útokem na všechny“ zní pěkně. Otázkou je, nebo spíš otázkou bude, zda NATO závazek skutečně splní. Média zaznamenala, že se v prohlášení sice píše o „dlouhodobé hrozbě, kterou Rusko představuje pro euroatlantickou bezpečnost“, ale o ruské válečné agresi proti Ukrajině v ní není ani ň. Typické pro summit v Haagu. NATO je demokratická aliance. Zvýšení obranných výdajů není povinné, i když se na něm šéfové zemí shodli. Sami jsme celé roky nedávali ani slíbená dvě procenta HDP, a přece zůstáváme členskou zemí. Maďarský premiér Viktor Orbán se hned nechal slyšet, že za stávajících evropských pravidel nikdo v Evropě není schopen vydávat pět procent HDP na obranné výdaje. Španělský premiér Pedro Sánchez taky nevypadá, že by…