Pobyt na horách může být rizikový pro lidi s dlouhodobou medikací. Lékařka radí, na co si dát pozor

Publikováno: 17.2.2026

Zima je v plném proudu a s ní i výpravy na vysněnou dovolenou plnou radovánek ve sněhu. Pokud se také vydáváte na hory lyžovat, běžkovat nebo se třeba jen sáňkovat s dětmi a berete nějaké trvalé léky, měli byste dle praktické lékařky britské Národní zdravotní služby zůstat v pozoru. Vydat se v zimě za horským dobrodružstvím má jistě kouzlo, praktická lékařka Asimah Hanifová ale upozorňuje, že vysoká nadmořská výška (nad 2500 metrů) může ovlivnit nežádoucím způsobem působení léků, tj. nemusí fungovat tak, jak jste zvyklí. Na vině je nižší hladina kyslíku, která mění krevní tlak a dýchací funkce. Opatrní by tak měli být zejména lidé s chronickými dýchacími onemocněními a ti, kteří se léčí s hypertenzí (vysokým krevním tlakem). Podcenit situaci by však neměli podle odbornice ani diabetici kvůli vyššímu riziku dehydratace, nižší chuti k jídlu a kolísání hladiny cukru v krvi. Hrozit jim ale může i nebezpečná ketoacidóza. A skutečně extrémní klimatické podmínky navíc snadno způsobí nepřesnost glukometrů a jiných zdravotnických pomůcek. Doktorka Hanifová tedy doporučuje, aby se všichni lidé s chronickými onemocněními poradili před cestou do hor se svým ošetřujícím lékařem – to platí hlavně při plánovaných pobytech v destinacích s polohou nad 2500 metrů. Lékařka také tvrdí, že je žádoucí si vždy zjistit nadmořskou výšku vybraného resortu, zajistit si dostatečnou zásobu léků na celou dobu pobytu a případně zkonzultovat úpravu dávek léčiv. Pobyt ve vysoké nadmořské výšce by však neměli podceňovat ani zdraví lidé bez trvalé medikace. Už kolem 2000 metrů se totiž může objevit bolest hlavy, dušnost nebo závratě. Odborníci tak radí začít s fyzickou…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace