Podle OSN lze mnoho činů ruských vojáků na Ukrajině považovat za válečné zločiny

<p><img width="640" height="427" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/P2022041106464.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK/AP/Rodrigo Abd" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/P2022041106464.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/P2022041106464-300x200.jpeg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p><strong>Ukrajina a její spojenci dnes na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze 24. února. Mnohé z nich lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Zasedání se poprvé jako plnohodnotný člen zúčastnila i Česká republika.</strong> "V mé zemi přišly o život tisíce lidí. Ruské ostřelování a střelba jsou součástí našeho každodenního života," uvedla na úvod jednání ukrajinská náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparovová. "Mučení a násilná zmizení, sexuální a genderové násilí - seznam ruských zločinů je nekonečný," řekla ve videopřenosu. Podle Bacheletové bylo v posledních týdnech v okolí ukrajinského hlavního města Kyjeva nalezeno přibližně tisíc těl, OSN tyto případy prověřuje. "Rozsah nezákonného zabíjení, včetně důkazů o popravách bez soudu v oblastech severně od Kyjeva, je šokující," řekla a dodala, že dosud má informace o 300 případech. Důkazy ale podle ní budou přibývat. "Tyto vraždy civilistů se často jevily jako úmyslné, prováděné odstřelovači a vojáky. Civilisté byli zabíjeni při přecházení silnice nebo při odchodu z úkrytů, když hledali jídlo a vodu. Jiní byli zabiti, když prchali ve svých vozidlech. Neozbrojení místní muži byli zabíjeni, protože je ruští vojáci podezřívali z podpory ukrajinských sil nebo z jiného potenciálního ohrožení, a někteří byli před smrtí mučeni," řekla Bacheletová. Na závěr zasedání, které inicioval Kyjev, má 47 členských států Rady hlasovat o rezoluci, která zvýší pravomoce při vyšetřování zločinů na Ukrajině. Očekává se, že bude přijata. Cílem Rady OSN pro lidská práva je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat. Jednalo se o první zasedání věnované zhoršující se situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině od chvíle, kdy Valné shromáždění OSN počátkem dubna pozastavilo Moskvě členství v nejvyšším orgánu mezinárodní organizace pro lidská práva. Rusko se jednání mohlo zúčastnit jako pozorovatel, tuto možnost ale odmítlo. Zasedání se poprvé jako plnohodnotný člen zúčastnila i Česká republika, která nahradila Rusko. Valné shromáždění OSN ji do Rady OSN pro lidská práva zvolilo v úterý.