Podle Petra Pavla musí výdaje NATO vycházet z analýz rizik, ne z toho, že politik nastřelí nějaké číslo
Publikováno: 10.1.2025
Výdaje zemí Severoatlantické aliance (NATO) na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale musí vycházet z hrozících rizik, která vyplynou z příslušných analýz. V pátečním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to řekl prezident Petr Pavel. Na růstu výdajů na obranu by se podle něj mohl shodnout příští summit aliance v červnu v nizozemském Haagu. V případě České republiky pokládá za realistické, že výdaje vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030. Pavel reagoval na vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP. Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP, ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. České ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za loňský rok závazek dvou procent Česko splnilo. Pavel uvedl, že výdaje na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů aliance, ale potřebou, která vychází z hodnocení bezpečnostních hrozeb. Debaty o procentech podle prezidenta nikomu nic neřeknou, ve skutečnosti je nutné bavit se o věcné stránce. "Kolik jednotek je potřeba a v jaké míře pohotovosti, kolik letadel, lodí musíme mít, abychom se efektivně ubránili hrozbám, které objektivně existují," uvedl. Až se tyto potřeby vyčíslí, rozpočítají se mezi členské státy. "Je velice pravděpodobné, že budou vyšší než dvě procenta, ke kterým jsme se zatím zavázali. Je možné, že na summitu NATO k navýšení dojde. Ale nemělo by to být na…