Pojďme si dát nohy na stůl. Konečně někdo v Rusku pochopil, co je třeba udělat, aby byl klid
Publikováno: 22.8.2026
GLOSA / Tento týden utrpěl reprezentační sport Ruské federace další porážku. Avšak místo tradičních výhrůžek směrem k Západu byl slyšet - na ruské poměry - smířlivější tón. Po rozhodnutí Mezinárodní biatlonové unie, že se na svém zářijovém kongresu vůbec nebude zabývat případným návratem ruských sportovců do mezinárodních soutěží, v zemi agresora samozřejmě zavládl hněv. Tentokrát měl ale celkem kultivovanou podobu. „Z této země zatracených Čuchonců (hanlivý výraz pro Finy v ruštině, pozn. red.) bych udělal Hirošimu. Jako ponaučení pro všechny ostatní státy. Je třeba myslet na sport, ne na politiku,“ prohlásil loni v říjnu někdejší sovětský olympionik Alexandr Tichonov, shodou okolností také biatlonista. Vymezil se tak proti nekompromisnímu postoji Finska vůči účasti ruských lyžařů na Světovém poháru na finské půdě. Tentokrát nic tak silného nezaznělo. Nejostřeji se k rozhodnutí Mezinárodní biatlonové (IBU) unie vyjádřila bývalá biatlonová hvězda Dmitrij Vasiljev. „V tomto dosluhujícím složení výkonného výboru je tolik rusofobů, že se nic jiného ani nedalo očekávat.“ Pohrozil, že „těmto ničemům se nemá odpouštět“ a že je třeba hnát to k soudu a žádat odškodné. Rozhořčení dala průchod i někdejší slavná rychlobruslařka a současná poslankyně Státní dumy Světlana Žurovová. „Dělají všechno pro to, aby nám házeli klacky pod nohy.“ Pak ale zaznělo něco, co se z pohledu Západu jeví jako „ruský výrok roku“ a hlavně dobrý nápad. Je totiž natolik univerzální, že by se jím mohl Putinův režim řídit i ve všech ostatních oblastech, nejen ve sportu. Pak by byl -…