Pokud Trump prohraje, jeho "hnutí" nezmizí. Trumpismus je silnější než kdy dřív

#Zahraničí

Publikováno: 6.11.2020

"Ať volby dopadnou jakkoliv, jedna věc je jistá. Trumpismus bude žít dál," píše v krátké analýze agentura AFP. Pro stávajícího republikánského prezidenta hlasoval ve volbách třetí nejvyšší počet lidí v americké historii a jeho konečný výsledek ještě před sečtením všech hlasů výrazně přesáhl odhady expertů.

Po čtyřech letech v úřadu - provázených prakticky neustálou kritikou od jeho politických oponentů za to, že je podle nich nekompetentní a nebezpečný - se tak zdá, že Trump bude v úřadu končit jako poměrně oblíbený politik. Hlasovalo pro něj nejméně 68 milionů lidí, o pět milionů více než před čtyřmi lety. Celostátně získal skoro polovinu všech hlasů a přesvědčil 93 procent podporovatelů Republikánské strany. 

"Jeho způsob řešení koronaviru, který stál zatím život 233 tisíc Američanů, jeho drzý styl ani jeho přísná imigrační politika podporovatele neodradily. Jeho hnutí žije, je silnější a větší než kdy dřív," pokračuje AFP. Pro republikánského kandidáta například ve volbách navzdory očekáváním a jeho často rasistickým poznámkám hlasovaly miliony lidí původně z Kuby nebo Venezuely. A oproti posledním volbám posílil také u Afroameričanů. "Jeho zastánci ho milují. Protože staví Ameriku a Američany na první místo. Uvědomují si, že bojuje za ně," míní Jim Worthington, zakladatel hnutí People4Trump (Lidé za Trumpa). 

S tím souhlasí také analytik Matěj Schneider, který se na politiku Spojených států zaměřuje. "Trump sice může být prvním prezidentem po 28 letech, co skončí po jednom období, ale už teď je jasné, že ty volby nejsou jednoznačným odmítnutím trumpismu. I jestli Donald Trump opravdu opustí Bílý dům, nikam nezmizí a klidně může za čtyři roky kandidovat znovu," míní. To Trump podle amerických médií v okruhu svých nejbližších spolupracovníků skutečně naznačuje. 

Řada analytiků předvídá rovněž scénář, ve kterém Trump letos nakonec prohraje, ale zachová si vliv ve straně. Republikáni v souběžně probíhajících volbách potvrdili i svou většinu Senátu a případný prezident Biden s nimi bude muset soupeřit o politickou moc. "Za takových okolností je pravděpodobnější, že strana bude dál směřovat v nastaveném kurzu. A Trump ho bude nejspíš dál ovlivňovat, až trochu zmizí z televizních obrazovek. Pro stranu, kterou vedl, to vlastně dopadlo celkem dobře," míní politolog Daniel Schlozman z Univerzity Johnse Hopkinse.

Analytik John Feehery, který má blízko k republikánským zákonodárcům, se Trumpově popularitě nediví. "Lidé ho mají rádi navzdory jeho chybám, nebo naopak kvůli nim. Myslím, že částečně proto, že je velmi autentický. Řekne, co si myslí, a to se lidem líbí," řekl agentuře AFP.  Podle Schneidera i proto volby vlastně dopadly do určité míry předvídatelným způsobem. "Je teď trochu módní přehnaně se posmívat nepřesným průzkumům, ale v tom, které státy jsou jasně republikánské, které demokratické a ve kterých jsou výsledky těsnější, se rozhodně nepletly," říká analytik. Za Trumpem stojí hlavně vnitřní oblasti USA, má navrch mezi méně vzdělanými bílými Američany.

Krize nekončí

Sociolog Barry Eidlin z kanadské McGill University letošní volby považuje především za projev hlubší krize, která svírá celý americký politický systém a která bude pokračovat i po nich. "Trump svou stranu proměnil v nástroj určený k vlastnímu obohacení, zatímco podporoval bílý nacionalismus a absurdní konspirační teorie," říká Eidlin.

Problém mají podle něj ale i demokraté. "Je značně vypovídající, že v době, kdy posiluje (antirasistické) hnutí Black Lives Matter a objevují se mladí demokratičtí lídři, kteří volají po sociální spravedlnosti, si strana do svého čela vybere sedmdesátníka (Biden by v 77 letech byl nejstarším americkým prezidentem v historii, pozn. red.) se sklony k rasistickým trapasům, který historicky nadržuje velkým korporacím," dodává Eidlin. Velmi nejisté a zároveň velmi důležité pro další vývoj podle něj proto budou hned nejbližší měsíce. 

Analytik Schneider odhaduje, že s Bidenem v Bílém domě očekává obstrukce a hádky o rozpočet ze strany republikánského Senátu. Biden podle něj má přesto předpoklady pro to s horní komorou amerického Kongresu umět spolupracovat. "Byl přece jenom dlouhé dekády sám senátorem, to prostředí zná, a navíc byl vždy velmi centristický. Opravdu se ale obávám, že republikáni mu nebudou chtít s ničím pomáhat," dodává Matěj Schneider. 

Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž pozorovatelé na průběh voleb v USA dohlíželi, nyní také hrozí, že po volbách v zemi propuknou násilné incidenty. OBSE odmítla, že by během voleb docházelo k jakýmkoliv "systémovým nedostatkům", jak opakovaně naznačil Trump. Kromě toho pozorovatele znepokojil také fakt, že prezident odmítl slíbit v případě porážky mírumilovně předat moc svému nástupci. 

Hlasování bylo v řadě věcí neobvyklé: kvůli pandemii koronaviru volila většina Američanů předem, převážně poštou. A celková volební účast překonala ještě před sečtením všech hlasů historický rekord. Protesty pak provázely sčítání hlasů hlavně ve velkých městech a také klíčových okrscích rozhodujících států, jako jsou Arizona nebo Pensylvánie. Zatímco v prvním z nich, kde v posledních dvou dnech stávající prezident doháněl svého vyzyvatele Bidena, demonstranti sympatizující s Trumpem volali po pokračování ve sčítání hlasů, v Pensylvánii, kde republikán postupně ztrácel, žádali opak. 

"Může se pomstít"

V tuto chvíli má větší šanci na zvolení demokrat Joe Biden. Řada prominentních republikánů veřejně odmítla žádosti prezidenta o zastavení počítání hlasů. I členové jeho volebního týmu začali nakonec prosazovat spíš přepočet hlasů ve Wisconsinu, kde podle zatím dostupných čísel velmi těsně vyhrál Biden.

Možné střídání v Bílém domě by nastalo 20. ledna, a Trump má tak dost možná před sebou posledních 76 dní v úřadu. "Může ještě využít svou moc a pomstít se některým ze svých údajných nepřátel, včetně šéfa FBI (Federální úřad pro vyšetřování) Christopha Wraye nebo Anthonyho Fauciho, vrchního epidemiologa," varuje list New York Times. 

Spekuluje se, že pokud Trump jako prezident skončí, mohl by si například založit vlastní televizní stanici, jak v minulosti naznačoval. I kdyby to neudělal, má dost způsobů, jak veřejné mínění - a tím zprostředkovaně i pozici Republikánské strany - ovlivňovat pomocí sociálních sítí. Jen na Twitteru, jeho nejoblíbenější platformě, ho sleduje skoro 90 milionů lidí.

"Dokud se neprojeví nová generace republikánů, může Trump vystupovat jako faktický lídr strany," píše list New York Times. Zároveň ale deník připomíná, že prezidenti, kteří mandát po prvním volebním období neobhájili - naposledy to byl George Bush starší v roce 1992 - z politického jeviště spíš zmizeli. 

Video: Dojem z Trumpa je příšerný, ale lidé mají rádi jeho mentalitu vítěze, říká Vondra