Poláci rozhodli. Volby vyhrálo PiS, k vládě má ale blíž proevropská opozice
K polským volbám přišlo hlasovat asi 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu v roce 1989.
Publikováno: 17.10.2023
Strana Právo a spravedlnost, která v Polsku vládne v posledních osmi letech, získala 35,38 procenta hlasů, Občanská koalice 30,7 procenta. Na 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,61 procenta hlasů. Do parlamentu se dostala ještě ultrapravicová Konfederace s 7,16 procenta hlasů.
Hlasovat přišlo asi 74 procent oprávněných voličů, nejvíce od pádu komunismu v roce 1989.
Podle dříve zveřejněných odhadů výsledků bude mít sice PiS nejvíce poslaneckých křesel, na sestavení vlády to však stačit nebude ani s případnou podporou Konfederace. Na nadpoloviční většinu potřebnou pro sestavení vlády by dosáhla Občanská koalice společně s Třetí cestou a Novou levicí. Vládnoucí koalice potřebuje ve 460 členném Sejmu obsadit alespoň 231 křesel.
Nejdůležitější volby
Nedělní volby někteří analytici označovali za nejdůležitější od roku 1989, rozhodovaly podle nich o dalším osudu demokracie v Polsku nebo o vztahu země s Evropskou unií. PiS za osm let u moci ovládla státní firmy a klíčové instituce v zemi, včetně veřejnoprávních médií.
Podle některých mezinárodních organizací vláda této strany porušuje principy právního státu nebo práva LGBTQ+ lidí. Strany proevropské opozice slibují, že v případě nástupu k moci sporná opatření z posledních let zruší. Jde především o reformy justice, které soudnictví přivedly pod kontrolu politiků a kvůli kterým Evropská komise Polsku zmrazila výplatu peněz na jeho plán obnovy.
V cestě plánům Občanské koalice a jejích partnerů ale může stát prezident Andrzej Duda, blízký spojenec PiS. Už před volbami dal najevo, že podle ústavních zvyklostí sestavením vlády pověří zástupce nejsilnější strany. Zřejmě půjde o současného premiéra Mateusze Morawieckého.
Spolu s volbami probíhalo také referendum, které prosadila polská vláda. Zúčastnila se ho ale méně než polovina oprávněných voličů. Jeho výsledky proto nebudou závazné. Lidé odpovídali na otázky týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a přijímání migrantů. Politologové vládu kritizovali za to, že referendum zneužila k mobilizaci voličů, kteří by jí mohli dát hlas.