Politici jako Klaus a Okamura mají pro extremistickou AfD slabost. Spojuje je silný proruský tón

Publikováno: 23.2.2025

KOMENTÁŘ / Německé volby patří k těm, které mohou rozhodnout nejen o směřování našeho souseda, ale také o tom, co bude s Evropou a s námi. Vysoké preference AfD (podle průzkumu dosahovala až 21 procent hlasů) jsou nesporně povzbuzením i pro politické síly u nás, které s touto stranou podezřívanou z extremismu souzní. Exprezident Václav Klaus a jeho okolí se jistě těší, že budou moci ohlásit nějaké další "malé vítězství" svého institutu. Autoritářské a proruské síly drží německým souputníkům palce. Extremisté pochopitelně nikdy nepřiznají, že by byli nějak extrémní, ale ve své věci není nikdo soudcem. Německé úřady, zejména Úřad na ochranu ústavy, řadí AfD mezi potenciálně pravicově extremistické strany a důvody tu jsou. Část AfD, zejména tzv. křídlo kolem vlivného politika a šéfa durynské organizace Björna Höckeho, používá jazyk a zastává postoje, které se dají interpretovat jako nacionalistické, xenofobní a protidemokratické. Loni se před soudem v Halle zodpovídal z opakovaného použití zakázaného nacistického hesla "Vše pro Německo" (v němčině Alles für Deutschland). To používaly úderné oddíly SA nacistické strany NSDAP. Höcke, profesí učitel dějepisu, tvrdil, že význam hesla neznal. Politik také hlásal konspirační teorii „velké výměny“, čímž se myslí, že etničtí Němci mají být jako většinová populace nahrazeni imigranty. Opakovaně také používal výraz „Lebensraum“ (životní prostor). Jeden ze zakladatelů strany Alexander Gauland v roce 2017 vykládal, že Německo by mělo být „hrdé“ na své vojáky v obou světových válkách a lidé by už neměli Němcům „vyčítat“ druhou světovou válku. „Jestliže jsou…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace