Politici připomněli invazi v srpnu 1968, pietní akt před rozhlasem Babiš vynechal
Kromě projevů se uskutečnil také pietní akt s kladením věnců, na závěr zazněla státní hymna.
Publikováno: 21.8.2019
Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance (NATO) zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není.
"Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států," řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami.
Vondráček vyzdvihl úlohu Československého rozhlasu v roce 1968, byl podle něj jedním z důležitých pilířů demokratického vývoje v tehdejším Československu. Předseda sněmovny uvedl, že rozhlas vysílal necenzurované informace nejen pro československé občany, informoval o pražském jaru nebo srpnové invazi vojsk, při níž vyzýval ke klidu a tichému odporu vůči okupantům.
Podle Vondráčka bylo důležité, že v hlavách lidí stále existovala touha dosáhnout skutečné svobody. "Skutečné demokracie, ne jen demokratizace," řekl.
"Po 23 letech od květnového osvobození Prahy Praha i celé Československo prošlo další těžkou zkouškou. Opět byly v ulicích tanky, opět tekla krev. Tehdejší osvoboditelé byli nyní okupanti. Tehdy vítáni, nyní proklínání," řekl pražský primátor Hřib.
Události popsal jako invazi a okupaci se vším všudy, následované emigrační vlnou. Období normalizace nazval jedním z nejtemnějších období novodobé české státnosti.
Pietě přihlíželi také například předseda KDU-ČSL Marek Výborný, poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) nebo senátor a kandidát na prezidenta v loňské volbě Jiří Drahoš.
Na rozdíl od loňského roku na pietě nevystoupil předseda vlády Andrej Babiš (ANO), který na témže místě hovořil za hlasitého pískotu. Projevy nesouhlasu tehdy provázely i Vondráčkův proslov, tentokrát po jeho vystoupení následoval potlesk.