Polovina lidí už bere přes 30 tisíc. Rozdíl mezi Prahou a regiony může být i 12 000

#Ekonomika

Publikováno: 4.12.2019

Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta. Většina zaměstnanců sice na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s velmi vysokými příjmy, výrazně však rostl i medián, tedy, který lépe vyjadřuje příjmovou situaci běžných zaměstnanců.

Medián mezd představuje hodnotu mzdy, kterou pobírá zaměstnanec uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mzdy. Polovina z nich tak bere více a polovina méně. Medián mezd, který činí 29 549 Kč vzrostl oproti stejnému období předchozího roku o 6,7 %. U mužů dosáhl 31 909 Kč, u žen byl 26 887 Kč.

"Rozdíly ve mzdách napříč Českem jsou vysoké. Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 11 779 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Tato situace vede k migraci Čechů z chudších regionů do Prahy," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček a dodává, že čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu v rozmezí 15 680 korun a 52 531 korun.

"Nejvyšší průměrná mzda byla v Praze, kde dosáhla úrovně 41 720 korun. Naopak nejnižší průměrná mzda o velikosti 29 941 korun byla v Karlovarském kraji," říká Křeček.

"V dlouhodobějším výhledu může mít rychlý růst mezd negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků. Pozitivem ve vztahu ke konkurenceschopnosti zůstává alespoň skutečnost, že podobně rychlý či rychlejší růst mezd mají i další země skupiny V4 jako Maďarsko, Polsko či Slovensko," říká Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

"Růst nominální průměrné mzdy o 6,9 procenta byl výsledkem kompromisu mezi finančními možnostmi podniků a jejich přetrvávající vysokou poptávkou po pracovní síle. Dvě pětiny mzdového nárůstu pohltila inflace a reálně tak mzdy vzrostly o čtyři procenta," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.