Polsko by mohlo sestavit koalici ochotných. NATO by nemělo být nerozhodné, varuje poradce Zelenského
Publikováno: 9.6.2023
Od pondělí bude v hlavním městě Litvy Vilniusu probíhat summit 31 členských států Severoatlantické aliance. Hlavním bodem programu bude bezpochyby situace na Ukrajině. Ta čeká jasné slovo, ohledně budoucích vztahů s NATO a hlasy zevnitř Aliance varují, že příliš vágní odpověď by mohla vést i k tomu, že by státy, které se cítí být ruskou agresí více ohroženy, mohly postupovat na vlastní pěst. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zopakoval na konci května během svého bruselského vystoupení nazvaného „Cesta k Vilniusu“ ujištění, že Ukrajina se může nadále spolehnout na podporu NATO. „Spojenci poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu a jsou odhodláni v ní pokračovat tak dlouho, jak bude potřeba,“ potvrdil s tím, že na programu setkání ve Vilniusu bude „další posílení politických vztahů s Ukrajinou, stejně jako dlouhodobá praktická podpora ze strany NATO“. Co přesně se pod těmito vágními vyjádřeními skrývá, to se teprve ukáže, existují ale jisté signály, že půjde o hodně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal jasně najevo že od summitu očekává závazné záruky ohledně ukrajinské bezpečnosti. Konstatoval, že nejlepší takovou zárukou by bylo členství v NATO, ale připustil, že ho není možné dosáhnout, dokud na území jeho země probíhají vojenské operace. Současně ale vyjádřil naději, že Ukrajina získá od svých partnerů právně závazné bezpečnostní záruky, nikoli jen prázdné sliby. „Věřím, že (summmit) je k tomu dobrá platforma. Proč bychom tam vůbec jezdili, pokud bychom nemohli obdržet závazné záruky, nebo signály ohledně našeho budoucího členství v Alianci? Proč by nás na ten…