Polsko nechce přijímat žádosti azyl od migrantů, kterým na hranice pomohlo Bělorusko
Liberál Tusk od nástupu do funkce premiéra prosazuje tvrdou politiku vůči migraci, což je strategie, která si získala širokou podporu veřejnosti.
Publikováno: 16.10.2024
"Zákon říká: Pokud polské hranice nelegálně překročí někdo, kdo tam byl dopraven běloruskými službami, pokud jde o prvek hybridního vedení války, pak polská pohraniční stráž není povinna přijímat žádosti o azyl od těchto lidí," sdělil k návrhu televizi TVN24.
Tusk plány na pozastavení práva na azyl představil o víkendu ve Varšavě na sjezdu Občanské platformy, která je největší stranou polské koaliční vlády. Vysloužily si kritiku organizací na ochranu lidských práv i Evropské komise, podle níž unijní země mají povinnost umožnit migrantům požádat o azyl.
Migrace je v Polsku zásadním tématem od roku 2021, kdy se velké množství lidí, především z Blízkého východu a z Afriky, začalo pokoušet o překročení hranice s Běloruskem. Varšava a Evropská unie tehdy označily za viníky nastalé krize Bělorusko a jeho spojence Rusko, které podle nich záměrně chtějí vytvářet tlak na vnější hranici EU. Obě tyto země vinu odmítly.
Jen letos se podle Varšavy o nelegální překročení hranic mezi Běloruskem a Polskem, které odděluje více než pět metrů vysoký plot a elektronický systém ochrany, pokusilo na 28 000 lidí.
Polská vláda se v úterý změnami v oblasti migrace zabývala na šestihodinovém zasedání. "Pokud hrozí destabilizace země v důsledku přílivu migrantů, mělo by být možné dočasně a (na určitém) území pozastavit právo přijímat žádosti o azyl," stojí v dokumentu, který podle Tuska vláda přijala v rámci "obtížného, ale nutného rozhodnutí". Podle DPA tak zřejmě narážel na kritiku ze strany koaliční Levice.
Liberál Tusk od nástupu do funkce premiéra loni v prosinci prosazuje tvrdou politiku vůči migraci, což je strategie, která si získala širokou podporu veřejnosti. Znepokojila ale aktivisty, kteří doufali, že nový premiér opustí přístup předchozí národovecké vlády.