Pomáhá skutečně minimální mzda lidem, kterým má pomoci? Existují i jiné možnosti
Publikováno: 29.4.2023
KOMENTÁŘ / Minimální mzda je velice častým způsobem regulace ekonomiky státem. Má pomoci lidem, kteří pobírají nízké mzdy. Od 1. ledna letošního roku vešlo v platnost její zvýšení o 1 100 korun, takže nyní dosahuje výše 17 300 korun. Pomáhá však opravdu minimální mzda ke zvýšení životní úrovně, jak tvrdí například odborové svazy, nebo je tato problematika poněkud složitější? Na první pohled vypadá minimální mzda jako užitečný nástroj pro nejchudší obyvatele, kteří díky ní dostanou zaplaceno více a nebudou zneužíváni k práci za nuzné peníze. Mnohokrát se však ve veřejné diskusi zapomíná na fakt, že tito lidé často nejsou dostatečně kvalifikovaní, aby se zaměstnavateli vyplácelo je zaměstnávat za tuto mzdu. Proto se mohou rozhodnout nahradit tuto dříve levnou pracovní sílu například stroji, které vykonají jejich práci ještě cenově příznivěji, nebo přesunout výrobu do rozvojových zemí. Tito lidé tak mohou přijít o práci a ve své finanční situaci si ještě pohoršit. Tento scénář nejčastěji čeká mladé lidi bez předchozích pracovních zkušeností. Pro výrobce je celá situace nevýhodná, neboť jim stoupají náklady ať už proto, že platí zaměstnancům vyšší mzdu, či proto, že je musí nahradit. Ceny zboží tak v důsledku toho mohou vzrůst, čímž si pohorší ostatní obyvatelé. Tím, že je zavedena minimální mzda, podporuje tedy vláda pouze určitou část obyvatelstva na úkor ostatních. Někteří podporovatelé minimální mzdy mohou namítat, že je možné pomoci lidem, kteří ztratí práci kvůli zvýšení minimální mzdy, třeba dávkami v nezaměstnanosti. Ani ty jim však nemohou vynahradit práci, o kterou přišli. Určité procento z nich by bylo ochotno pracovat za…