Pomáhala jsi gestapu, vykřikla a vrazila ženě facku. Slavný snímek zachycuje moment poválečné odplaty
Publikováno: 13.7.2024
HISTORIE / Mladá belgická žena zahanbeně předstoupí před velitele tranzitního tábora v německém městě Dessau. Jedna z přítomných Francouzek, plná rozhořčení, ji vzápětí silně udeří do tváře. Francouzský fotograf Henri Cartier-Bresson stiskne spoušť a vytvoří snímek, který vejde do dějin jako jeden ze symbolů poválečného zúčtování. Ztělesnění Hanby a Vzteku, stojící před Spravedlností, za bedlivého přihlížení řeckého chóru. Tak popisuje fotografii s názvem Informátorka gestapa odhalena ženou, kterou udala Metropolitní muzeum umění v New Yorku. Zrodila se jen krátce po skončení války, kdy napříč Evropou vládla touha po potrestání všech těch, kteří na nezměrném utrpení během válečných let nesli svůj podíl viny. Zachycuje pouhý prchavý okamžik, a přesto se stala mementem celé té neklidné doby, vyrovnávání se s těžkou minulostí a počátků nových časů. Ten správný okamžik „Fotografie je pro mě rozpoznání ve zlomku sekundy nejen významu dané události, ale také precizní výběr správné formy, která by ji nejlépe vyjádřila,“ uvádí autor snímku, francouzský fotograf Henri Cartier-Bresson, ve své knize s názvem Rozhodující okamžik z roku 1952. Dnes je Bresson považovaný za zakladatele moderní fotožurnalistiky, který svou tvorbou, svými zachycenými okamžiky ovlivnil celé generace fotografů. Potřeboval k tomu nejen talent, ale i nekonečnou dávku trpělivosti, rozhodnosti a to, čemu se říká dobré oko. „V Bressonově případě šlo určitě o oko studované jeho ranou výtvarnou kariérou, oko ovlivněné systematičností kubismu a spontaneitou surrealismu,“ podotýká ve svém textu odborník na fotografii Kryštof Korč. Umění jej lákalo od malička. Narodil se v roce 1908…