Pomsta sekulárního Turecka: Erdoğan čelí první porážce po více než dvou desetiletích u moci
Publikováno: 6.4.2024
KOMENTÁŘ / Komunální volby, které se v Turecku uskutečnily v neděli 31. března, původně v zahraničí budily jen malou pozornost. Zatímco v loňských prezidentských volbách část pozorovatelů věřila v možný úspěch hlavního opozičního vyzyvatele prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, letos se očekávalo spíše definitivní vymazání sekulární opozice z turecké politické mapy. Nakonec ale došlo k přesnému opaku a Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) se dočkala první volební porážky od roku 2002. Vítězství slaví zejména Republikánská lidová strana (CHP), založená před více než sto lety samotným Mustafou Kemalem Atatürkem, která ubránila Istanbul i Ankaru a dobyla řadu dalších velkých měst. Zvláště na jihovýchodě země pak uspěla Strana lidové rovnosti a demokracie (DEM), která zastupuje především zájmy kurdské menšiny – a její politici byli z tohoto důvodu často cílem pronásledování a věznění. Jak velké ohrožení znamenají tyto výsledky pro politickou budoucnost zdánlivě všemocného „sultána“ Erdoğana? A je opravdu možné, že by se k moci v Turecku v blízké budoucnosti znovu dostali zástupci sekulární, proevropské a prozápadní části společnosti? Nečekaný úspěch Letošní komunální volby byly pro prezidenta Erdoğana na první pohled spíše příležitostí než hrozbou. Turecká opozice se po nečekaně přesvědčivé porážce kandidáta CHP Kemala Kılıçdaroğlua v loňském prezidentském klání znovu rozhádala a na většině míst vyslaly jednotlivé strany široké koalice proti Erdoğanovi vlastní kandidáty. Platilo to zejména o Istanbulu, jehož starostou je od roku 2019 charismatický Ekrem İmamoğlu. Ten je sice členem největší opoziční CHP, jeho kandidaturu ale před pěti lety podpořila i nacionalistická Strana dobra (İyi) nebo právě politické uskupení zastupující kurdskou menšinu.