Poslanci ČSSD nepodpoří ústavní žalobu na Zemana, TOP 09 chce hlasování po jménech

#Domácí

Publikováno: 24.9.2019

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče je žaloba napsaná chaoticky jako špatná slohová práce, chybí v ní vlastní vymezení skutku. "KSČM tak jako ostatní strany míní, že by měla být žaloba projednána, s tím, že Sněmovna by se k ní neměla připojit," uvedl.

Žalobu nepodpoří ani SPD, usneslo se v úterý předsednictvo hnutí. Podle něj Zeman ústavu neporušil. "Ústava dává prezidentu republiky silné pravomoci a přímo volený prezident má od voličů silný politický mandát je naplňovat," uvádí se v usnesení předsednictva.

Senát jednal o žalobě o prázdninách neveřejně, jak stanoví zákon. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.

Ústavně-právní výbor minulý týden poslancům na návrh zpravodajky Zuzany Ožanové (ANO) doporučil, aby plénum věc probralo včas a veřejně. Poslanec TOP 08 Dominik Feri neprosadil doporučení, aby poslanci o žalobě veřejně hlasovali. Pekarová Adamová dnes novinářům řekla, že návrh na veřejné hlasování podá. "Je to určitá informace, jak se kdo k tomu staví," uvedla.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil dodal, že rozhodnutí o konání prezidenta je na Ústavním soudu. "Doufáme, že kolegové umožní prozkoumání soudem," uvedl s tím, že jde o politickou odpovědnost všech parlamentních stran.

Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan novinářům řekl, že se poslanci hnutí za názory nestydí. "Nemáme problém s tím zveřejnit projednávání. Nevidím jediný důvod, proč by neměla veřejnost vidět, jak diskuse vypadala," uvedl. Starostové podle něj uvažují o vytvoření nástroje, který by umožnil Ústavnímu soudu vydat závazné stanovisko k důležitým otázkám i bez toho, aby musela být podána žaloba.

Také KDU-ČSL je pro veřejné projednávání žaloby a nevidí podle předsedy Marka Výborného důvod k tajnému jednání. "Nakonec jednací řád Poslanecké sněmovny o tom hovoří jasně. Nepředpokládám žádnou jinou variantu, nejedná se o záležitost, která by se dotýkala bezpečnosti státu, tajných služeb a podobně," uvedl.

Žaloba se k Ústavnímu soudu nejspíš nedostane

Očekává se ale, že souhlas s podáním žaloby Sněmovna horní komoře nedá a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane. Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.

Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by pro ni musela hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. Vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně to není pravděpodobné. K rozhodnutí musí dolní komora dospět do 30. října, do tří měsíců ode dne, kdy žalobu ze Senátu dostala. Pokud by Sněmovna v termínu nerozhodla, znamenalo by to, že souhlas nedala.