Poslanci mají poslední šanci zavést větší kontrolu nad sebou, ministry či kancléřem

#Domácí

Publikováno: 30.7.2021

V poslední možné chvíli k poslancům doputoval zákon o lobbování, který přitom byl ve sněmovně poprvé už v roce 2019. Protože jej ale část dolní komory zcela odmítá a další se pokusila o jeho úpravu, na program se dostává až na mimořádné schůzi, po které se poslanci rozejdou na prázdniny. Po nich už bude do voleb pouze jedna schůze, na které se zpravidla už nové zákony neprosazují. 

Mezi hlavní podporovatele návrhu patří Piráti a hnutí ANO, jehož místopředseda a zároveň šéf sněmovny Radek Vondráček několikrát sliboval, že se bude snažit, aby zákon prošel. Jeho ANO má ve sněmovně zdaleka nejvíce poslanců, kteří mohou zákon prosadit či potopit. "Stále jsem to nevzdal," opakoval v minulosti několikrát Vondráček. Pro návrh se několikrát vyslovila i ministryně spravedlnosti za ANO Marie Benešová.

Ani v hnutí ANO ale nejsou zdaleka všichni zákonodárci pro. Proti vystupuje například SPD či ODS. Poslanec Marek Benda (ODS) je zároveň i předsedou ústavněprávního výboru, ve kterém návrh ležel poslední měsíce. Výbor nakonec přijal usnesení v polovině letošního července. 

"Mně přijde, že pokud něco takového přijmeme, tak jsme se úplně zbláznili," tvrdí Benda, kterému se nelíbí samotný princip zákona. Návrh zjednodušeně spočívá v tom, že by například poslanci museli hlásit své kontakty s lobbisty. Podle Bendy je něco takového nesmysl, protože to jde proti samotnému svobodnému výkonu poslance.

"Kdokoliv z nás poslanců zvedne pro tento návrh zákona ruku, tak předpokládám, že tím sděluje, že tady v příští sněmovně už nechce sedět, protože podle tohohle se opravdu fungovat nedá," tvrdí Benda s tím, že Ústava ČR nedovoluje, aby zákonodárci hlásili své kontakty.

Příznivci zákona z řad politiků i protikorupční organizace ale naopak upozorňují, že současný stav je neudržitelný. Lobbisté mohou ovlivňovat politiky bez jakékoliv veřejné kontroly. Ať za nimi chodí do Poslanecké sněmovny, nebo se s nimi setkávají jinde, nikdo není povinen dávat takové kontakty veřejnosti na vědomí.

Zastánci návrhu také argumentují, že v rámci boje proti korupci doporučuje existenci zákona o lobbingu také Skupina států proti korupci (GRECO). Navíc nová Zpráva Evropské komise o právním státu 2021 chybějící pravidla pro lobbování v Česku zmiňuje.

Pokud by zákon začal platit, každý lobbista (který lobbuje u politiků a u dalších zákonem definovaných funkcí) by se musel přihlásit na Úřad pro dohled nad politickými stranami a doložit svou bezúhonnost v oblasti korupčních trestných činů. Zároveň by se musel registrovat do on-line registru a v něm uvést, jaký zákon, předpis či dokument bude chtít lobbingem ovlivnit a v zájmu koho. Tedy zda ve svém vlastním, nebo v zájmu toho, kým byl najat. Každý lobbista by také musel každého čtvrt roku předkládat zprávu, s kým a proč se sešel. 

"Zákon o lobbingu by měl platit pro všechny lobbisty bez rozdílu a přinést možnost veřejné kontroly zákulisních legislativních procesů, které jsou dnes vnímané jako záhadné, nebo dokonce podezřelé. Do tajuplného procesu tvorby zákonů se tak konečně dostane světlo, které by jako bonus mělo oslabit kmotry, kterým ta tma vyhovuje," tvrdí Jakub Černý, lobbista Rekonstrukce státu, která sdružuje protikorupční organizace.

Tyto organizace poukazují také na průzkum veřejného mínění, který provedla Rekonstrukce státu ve spolupráci s výzkumnou agenturou G82 letos v lednu na vzorku 1000 respondentů. Podle něho 59 procent občanů vnímá lobbing zejména jako způsob, jakým kmotři prosazují své zájmy. Kolem 50 procent respondentů zase považuje lobbing za vznešené pojmenování pro korupci. Podle průzkumu 71 procent Čechů věří, že zákon by měl stanovit pravidla pro lobbing. Pod pojmem lobbista si přitom Češi nejčastěji vybaví Romana Janouška a Ivo Rittiga.