Poslední den pro vyřízení daní v práci: Co donést účetní a v čem jsou letos změny

Zjistěte, zda jste nezapomněli mzdové účetní odevzdat některá z důležitých potvrzení, díky kterým můžete ušetřit peníze.

Publikováno: 15.2.2023

Poslední den pro vyřízení daní v práci: Co donést účetní a v čem jsou letos změny; Zdroj foto: ČTK

Za zaměstnance běžně vyřizuje daňové povinnosti zaměstnavatel. Stačí nejpozději do středy 15. února podepsat prohlášení poplatníka, který zaměstnanec dostane od mzdové účetní ve firmě, a zároveň předat: 

  • potvrzení o odčitatelných položkách - Mezi ně patří například odpočty úroků z hypoték, dary, vklady na životní pojištění, vklady na doplňkové penzijní spoření či penzijní připojištění, příspěvky odborové organizaci a úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. 
  • potvrzení o zdanitelných příjmech z předešlé firmy, pokud zaměstnanec loni změnil zaměstnání.

Zároveň je možné si odečíst z daní:

  • zaplacené školkovné, které je pro rok 2022 v maximální výši 16 200 korun za rok. Stačí potvrzení od školky. 
  • slevu na dítě, které činí za jedno dítě 15 204 korun, za druhé dítě 22 320 korun a za třetí a každé další dítě 27 840 korun. U starších dětí je třeba doložit potvrzení o studiu.
  • slevu na manžela/manželku ve výši 24 840 korun, pokud jsou příjmy partnera nižší než 68 tisíc korun za rok. Dokládá se čestným prohlášením.
  • slevu na dani pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 korun, slevu na invaliditu ve výši 2520 korun či rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5040 korun.

"Výsledek ročního zúčtování je vždy přeplatek, případně nula. Vyplácí se nejpozději s březnovou výplatou," říká Jana Jáčová, zakladatelka účetní firmy UOL Účetnictví.

Připomíná, že proti příjmům ze závislé činnosti nemůže zaměstnanec uplatnit žádné výdaje. Nemůžete si je snížit ani o ztrátu z jiných základů daně. "Když tedy například vedle zaměstnání podniká a v podnikání mu vyšla ztráta, nemůže si ji odečíst od základu daně z příjmů ze zaměstnání," připomíná Jáčová. 

Kdy podávají zaměstnanci daňové přiznání sami

Zaměstnanci se ale také mohou rozhodnout, že si daňové přiznání podají dobrovolně sami. Třeba z důvodů, že nechtějí, aby firemní účetní viděla do rodinných financí. Výrazně častější jsou ovšem situace, že si daňové přiznání musí zaměstnanec podat sám ze zákona. Je to, pokud: 

  • pracují pro dva a více zaměstnavatelů současně.
  • přivydělávají si podnikáním, pronájmem či mají honoráře například z umělecké činnosti a mají z toho příjmy vyšší než šest tisíc korun ročně.
  • mají ostatní příležitostné příjmy podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů nad 30 tisíc korun.
  • v loňském roce ukončili penzijní či životní pojištění, na které v předešlých letech čerpali daňové výhody, a je proto nutné dřívější úlevy z daní dodanit.
  • obchodovali s cennými papíry či mají zisky plynoucí z cenných papírů v zahraničí či provedli transakce s kryptoměnami, jako jsou směny za jiné kryptoměny či NFT, směny za zboží. 

Zaměstnanci, kterým vzniká povinnost podat daňové přiznání, tak musí zaměstnavatele požádat o potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, které potřebují k vyplnění daňového formuláře. 

"V daňovém přiznání za rok 2022 došlo k několika změnám, na které by si měli daňoví poplatníci dát pozor," říká Monika Lodrová, daňová poradkyně společnosti BDO.

Zvýšila se základní sleva na poplatníka z 27 840 na 30 840 korun. V souvislosti se zvýšením průměrné mzdy došlo k navýšení limitu celkového základu daně pro uplatnění vyšší sazby daně - na 23 procent, a to z 1 701 168 na 1 867 728 korun.

Jinak lze odečíst stejné položky a využít stejné slevy, jaké běžně odevzdávají poplatníci mzdovým účetním ve firmě. "Je třeba zmínit, že v souvislosti s konfliktem na Ukrajině byl zachován zvýšený horní limit odečtu darů poskytnutých fyzickou osobou na 30 procent celkového základu daně," doplňuje Lodrová. 

Velkou změnou v letošních daních jsou povinné datové schránky. Od nového roku je zřizuje všem podnikajícím fyzickým osobám ministerstvo práce a sociálních věcí. Všechny OSVČ, ale třeba i zaměstnanci, kteří vedle zaměstnání ještě podnikají na vedlejší činnost, tak musí letos podávat daňové přiznání přes "datovku".

"Jakmile bude mít osoba zpřístupněnu datovou schránku zřízenou ze zákona, vznikne jí povinnost podávat formulářová podání, například právě daňová přiznání, správci daně pouze elektronicky ve formátu a struktuře předepsané správcem daně. Nemusí k tomu však nutně využít datovou schránku, může je podat např. i prostřednictvím portálu daňové správy," vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. 

Doplňuje, že pokud schránka v době podání ještě aktivní nebude, může přiznání podat papírovou formou.

Nepodnikajícím fyzickým osobám bude datová schránka založena výhradně na jejich žádost, tak jako tomu bylo doposud. Lidé, kteří tedy nejsou OSVČ a datovou schránku nemají ani si ji nechtějí zřídit, tak daňová přiznání podávají jako v minulosti. 

Mohou vyplnit formulář na stránkách finanční správy, případně je k dispozici na každém finančním úřadě v papírové formě, a ten pak doručí na finanční úřad osobně nebo poštou. Letos nejpozději do 3. dubna 2023.

Další možností je podat daňové přiznání elektronicky přes online finanční úřad například přes bankovní identitu nebo online daňovou kalkulačku Aktuálně.cz. Výsledkem je soubor PDF s vyplněnými údaji ke stažení. I ten si buď vytisknete, podepíšete a doručíte osobně či poštou na finanční úřad, nebo jej podáte elektronicky (datová schránka, elektronický podpis).

Při elektronickém podání je lhůta pro podání o jeden měsíc prodloužena do 2. května 2023. Výjimkou jsou pak přiznání podaná daňovým poradcem, která mají lhůtu podání 3. července 2023.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace