Poslední oběť gulagu? Navalnyj je především idea
Publikováno: 24.2.2024
NÁZOR / „Mladí lidé se na svět dívají očima svých idolů,“ řekl v 19. století trefně německý historik a publicista Wilhelm Schwebel. Alexej Navalnyj zemřel. To je bohužel fakt. Vzhledem k tomu, že hlavnímu informačnímu toku nyní dominuje jiný trend, chtěl bych především vyjádřit soustrast jeho rodině. Většina lidí totiž jeho smrt nebere jako smrt syna, manžela a otce. A o to by v normální společnosti mělo jít především. Byl to jistě bystrý, odvážný a charismatický muž a takovým samozřejmě zůstane. Byl to romantik v politice a politik v romantice a to mu teď nikdo nemůže vzít. Nepochybně dal lidem velký sen a krásnou naději. Prostě a jednoduše. Prosté v tom, že špatný gulag se dá proměnit v dobrý. Srozumitelný v tom, že to jde, aniž by se cokoli měnilo, aniž by se cokoli riskovalo, aniž by se cokoli rozdávalo, aniž by se tvrdě pracovalo, a navíc s tím vším počítalo přerozdělení něčeho ve svůj prospěch. Byl to obsedantní člověk, pochopitelný pro ruskou mysl, která byla ochotna předat mu povinnost a nutnost myslet sám za sebe. To je snad vše, co lze říci o Navalném jako člověku. Plnil však nejen roli člověka, ale i roli mechanismu a myšlenky. Jako politik se proměnil v jakýsi mechanismus, který je obdařen nadlidskými schopnostmi. Musel snášet vše, co je nad síly obyčejného člověka. Vše, co je s ním spojeno, je prostě nad síly lidského organismu. Okolnosti jeho smrti neznáme. Nemohu a nechci komentovat skutečnost, že se v pondělí setkal se svými příbuznými a den…