Poslední zvonění pro naše demokraty. Ustupování populistům a dezinformátorům jim volby nevyhraje
Publikováno: 8.4.2024
KOMENTÁŘ / Slovensko bude na straně míru, prohlásil nový slovenský prezident Peter Pellegrini. A v Moskvě mohou slavit, dodejme my. Prezidentské volby v sousední zemi ukazují, jakou sílu mají manipulace, lži a dezinformace a jak na ně demokratická část politiky neumí reagovat. U nás, stejně jako před časem na Slovensku, dostala demokratická politika šanci. Na Slovensku o ni po neuvěřitelné blamáži koaliční demokratické vlády přišla; nejprve loni v parlamentních volbách, o víkendu demokratický kandidát prohrál i ty prezidentské. V Česku se zatím nacházíme v období, kdy se dá s neblahým trendem ještě něco udělat. Ale čas se krátí. Slovenská lekce nám přináší především dvě zprávy. Dobrá říká, ze naše společnosti, jistě v mnohém odlišné, netíhnou automaticky k diktátorům. Ta špatná říká, že demokrati tahají za kratší konec. Rádi si namlouváme, že v nás komunismus probudil jakousi zdravou imunitu vůči diktatuře a zvláštní citlivost na propagandu, onen náš často skloňovaný zdravý rozum. Myslel jsem si to taky, než mě vyvedly z omylu weby, které na naši scénu vstoupily po ruské okupaci Krymu - Aeronet, Parlamentní listy nebo Protiproud, abych jmenoval aspoň ty nejznámější. Ačkoli to slovo nepoužívám rád, jsou to weby na produkci dezolátů - a nemyslím to zle. Dezolátem se totiž člověk většinou nerodí. Dezolátem se stává. Pravda je taková, že minulý režim vypěstoval v mnoha lidech závislost na propagandě, takže stačí, aby slyšeli podmanivě iracionální tóny její flétny a táhnou za ní jako myšky za krysařem. Vypěstoval taky závislost na tom, čemu se říká paternalistický stát - tedy…