Pošta v USA varuje, že nestihne doručit korespondenční hlasy a některé pak propadnou

Americká poštovní služba voličům 31 států radí, aby svoje hlasy odeslaly raději s nejméně týdenním předstihem před 3. listopadem.

Publikováno: 15.8.2020

Pošta v USA varuje, že nestihne doručit korespondenční hlasy a některé pak propadnou

Americká poštovní služba (USPS) zaslala koncem července dopis činitelům ze 46 amerických států a federálního okrsku, v němž leží metropole Washington. V nich tamní úřady varuje před možností, že hlasovací lístky zaslané krátce před termínem pro jejich odeslání možná nebude schopna doručit včas volebním komisím.

Podle deníku Washington Post tak hrozí, že i pokud lidé splní podmínky pro hlasování poštou stanovené v jejich státě, může se stát, že jejich hlas propadne. Občanům 31 států tak USPS například radí, aby svoje hlasy odeslaly raději s nejméně týdenním předstihem před 3. listopadem, kdy se volby konají, nehledě na termíny stanovené místními volebními úřady.

"Poštovní služba žádá po volebních činitelích a voličích, aby realisticky zvážili, jak pošta funguje," uvedla ve vyjádření mluvčí USPS Martha Johnsonová. Řada států v reakci na dopis zahájila snahy o posun některých termínů, například kdy si mohou voliči nejpozději požádat o volební lístek, či do kdy musí jejich hlasy dorazit k volební komisi.

Jeden z klíčových takzvaných bitevních států Pensylvánie, u níž se těžko předpovídá, k jakému kandidátovi se přikloní, chce například dovolit termín pro doručení až tři dny po samotných volbách. Na výsledek letošního hlasování se tak možná bude čekat i několik dní.

Pozorovatelé se přitom obávají opakovaní událostí z některých států, kde se po letošních primárních volbách rozhořely právní bitvy právě kvůli hlasům, jež pošta doručila příliš pozdě. Například v Pensylvánii či na Floridě, která má v nadcházejících volbách zásadní význam, se jednalo o desetitisíce volebních lístků a na oficiální výsledky se tam někde čekalo až několik týdnů.

Ohledně korespondenčního hlasování vedou několikaměsíční spor opoziční demokraté s vládnoucími republikány. Demokraté zastávají názor, že by s ohledem na šíření koronaviru měly úřady ulehčit a zpřístupnit zaslání hlasovacích lístků poštou co nejvíce voličům.

Republikáni v čele s prezidentem Donaldem Trumpem však tvrdí, že masové hlasování poštou budou nevyhnutelně provázet volební podvody. S tím nesouhlasí řada odborníků, kteří poukazují mimo jiné na to, že čistě korespondenční hlasování je již běžnou praxí ve čtyřech amerických státech, jež s touto metodou dosud nezaznamenaly zásadní problém.

Trump tento týden prohlásil, že právě kvůli svému postoji ke korespondenčnímu hlasování nesouhlasí s mimořádnou finanční injekcí pro USPS, která je součástí záchranného ekonomického balíčku navrhovaného demokraty. Část financí by přitom sloužila také na zvládnutí výjimečného přívalu dopisů, který se v souvislosti s volbami očekává.

Prezident přitom v minulosti již několikrát otevřeně na veřejnosti prohlásil, že vyšší volební účast spojená s poštovním hlasováním by se podle něj negativně podepsala na volebních vyhlídkách republikánů.

Demokraté proto Trumpa osočují z toho, že se svými kroky a prohlášeními snaží nepřímou formou zbavit volebního práva některé Američany a že si připravuje půdu pro to, aby nemusel uznat výsledek voleb, pokud je nevyhraje. Bývalý demokratický prezident Barack Obama v pátek na Twitteru napsal, že Trumpovu administrativu "více znepokojuje potlačování voleb, než potlačování viru".

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace