Postoje rakouských Svobodných dokonale kopírují ruské zájmy. Připomeňme si smlouvu z roku 2016
Publikováno: 30.9.2024
KOMENTÁŘ / V neděli se v sousedním Rakousku psaly dějiny. Vůbec poprvé od druhé světové války totiž v tamních parlamentních volbách zvítězila strana, která bývá politology označována za krajně pravicovou. Svobodná strana Rakouska (FPÖ) pod vedením bývalého ministra vnitra Herberta Kickla poměrně přesvědčivě porazila druhé lidovce (ÖVP) dosavadního kancléře Karla Nehammera. Teprve se značným odstupem pak na třetím místě skončila Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ), která historicky bývala spolu s lidovci jednou ze dvou nejvýznamnějších politických uskupení v zemi. Do 183členného parlamentu se probojovali ještě liberálové ze strany NEOS a také zelení, kteří po třech letech účasti ve vládě výrazně oslabili. Hluboko pod potřebnou čtyřprocentní hranicí naopak zůstali jak komunisté, kteří dosud značně posilovali na regionální úrovni, tak i satirická Strana piva, jíž se kupodivu nepodařilo zabodovat ani návrhem na bezplatný sud piva do každé domácnosti. Triumf Svobodných, které v 50. letech zakládal někdejší nacistický ministr a příslušník SS, nutně neznamená jejich účast na vládě – a je téměř jisté, že se příštím kancléřem nestane právě Kickl. Tuto možnost totiž vyloučil jak šéf lidovců, tak i prezident Alexander Van der Bellen. Není ovšem možné vyloučit, že se FPÖ stejně jako v nedávné minulosti stane vlivným členem vládní koalice a bude tak mít příležitost prosazovat své silně proruské postoje. Proti migraci a elitám Předvolební kampaň v Rakousku podobně jako v Česku narušily rekordní povodně, které si v zemi vyžádaly pět obětí a miliardové škody. Obecně se má za to, že Nehammerova vláda katastrofickou situaci dobře zvládla, což v očích mnoha analytiků zvýšilo její naději na těsné vítězství. Tato předpověď se ale nakonec…