Požehnání Mikuláši Minářovi jako Black Sabbath? aneb Hluboké nepochopení Dalibora Balšínka
Publikováno: 24.11.2025
KOMENTÁŘ / Chtěli byste být „požehnáni“? Křesťan asi většinou odpoví, že by chtěl. Ale možná by o to stál i leckterý nekřesťan. Protože si pravděpodobně představuje, že požehnání je něco dobrého, něco, co k dobrému směřuje a co to dobré přinese. Při letošních vzpomínkách na 17. listopad 1989 byl mimo jiné požehnán šéf Milionu chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Požehnání se nejen jemu dostalo v pražském evangelickém kostele U Salvátora, kousek od Staroměstského náměstí. Někdo to vyfotil a snímek (který má zřejmě původ na facebookovém účtu teologa, religionisty Evangelické teologické fakulty UK Pavla Hoška) se na síti X vzápětí (jen o tři hodiny a dvacet minut později) ujal novinář Dalibor Balšínek. Na fotografii stojí vepředu v kostele v půlkruhu lidé, mezi nimi třeba katolický kněz Tomáš Halík (ekumenického shromáždění se přislíbili účastnit také Miloš Rejchrt, Marek Orko Vácha, Debora Hurtová, Jiří Šlégr, František Slavíček, Kristina Koldinská, Hana Pohořalá, Alexandr Flek, Pavel Hošek a Lukáš Hilpert), jde tedy o ekumenický obřad. Mikuláš Minář klečí a salvátorský farář Tomáš Trusina žehná. Balšínek k fotografii přičinil větu: „Black Sabbath, nad kterým by mohl i Donald Trump puknout závistí.“ Proč o tom píšu? Kvůli hlubokému nepochopení a nedorozumění, které Balšínek na síti X nabízí. Pokud to dobře chápu, srovnává požehnání Minářovi s podporou, jaké se od evangelikálů (nikoli evangelíků) dostává v Americe prezidentu Donaldu Trumpovi. Autor tweetu chce zřejmě naznačit něco ošklivého a zároveň posměšného, naznačuje, že se jedná o nějaké čarování, o nějakou „černou mši“ či co. Proto použil název temné, anglické, heavymetalové skupiny. Jinak ovšem sabbath (nebo…