Praha dobíhá svět. Chce postavit futuristickou budovu Vltavské filharmonie

#Domácí

Publikováno: 19.8.2020

Kodaň, Oslo, Reykjavík, Porto, Tenerife, Hamburk… Města, která si v posledních letech postavila moderní koncertní sály a ty se okamžitě staly architektonickými ikonami. A také symboly hrdosti města i jeho obyvatel.

Podobné ambice má i Česko, přesněji Praha či Ostrava. Naopak kdysi nadějný projekt od Jana Kaplického - nazvaný Rejnok -, který měl stát v Českých Budějovicích, je už zřejmě definitivně pohřben.

V hlavním městě se o stavbě takového formátu mluví desítky let. Intenzivněji poslední dekádu. Nicméně nyní podle vedení města "Vltavská filharmonie" dostává reálné obrysy. Praha se totiž dohodla s konsorciem firem - v čele s prestižním světovým studiem Henning Larsen - že jí vypracují studii využitelnosti. Čili zanalyzují, jak stavbu financovat či jak ji po dokončení efektivně provozovat.

"Moderní architektura v Praze nemůže skončit jen u Tančícího domu. Nechceme mít z našeho města skanzen. Rád bych tu viděl vznikat další stavby světového významu. Věřím tomu, že nový koncertní sál by takovou stavbou mohl být," řekl k tomu primátor Prahy Zdeněk Hřib.

A primátorův náměstek Petr Hlaváček doplnil: "Pro rozvoj kultury v Praze je stavba nového koncertního sálu naprosto stěžejní. Praha nejen že moderní koncertní sál potřebuje, ona si ho i zaslouží. Tento dluh celých generací bychom se měli pokusit splatit."

Na začátku dlouhé cesty

Byť to zní nadějně, ani zdaleka to neznamená, že do pár let bude v dnes zanedbaném území Bubny-Zátory v pražských Holešovicích filharmonie stát. Město se rozhodne, zda ambiciózní projekt vůbec rozjet až poté, co bude analýza na konci roku 2020 hotová.

Jistou výhodou je, že firmy z konsorcia mají zkušenosti jak s přípravou, tak i tvorbou projektů špičkových koncertních sálů v Evropě. Namátkou koncertní síně Harpa v islandském Reykjavíku, Národní opery v dánské Kodani nebo budovou Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katowicích.

"Jsme hrdí na to, že můžeme s Prahou spolupracovat. Je jedním z nejkrásnějších měst na světě, místem bohatým na historii a kulturu, a přispívat k tomuto dědictví je velká čest," řekl Andrew Lang z Henning Larsen Architects.

Vedle Prahy se činí i Ostrava. Byť jde jen o první krůček na dlouhé cestě. Před pár dny město představilo studii nového koncertního sálu za více než dvě miliardy korun. Projekt newyorského studia Steven Holl Architects a Architecture Acts z Prahy zařadil prestižní magazín Architizer mezi deset nejočekávanějších staveb světa.

Patnáctkrát dražší Opera v Sydney

Nebude snadné vše dotáhnout. Tak složité a drahé projekty totiž mnohdy doprovází problémy. Celkem očekávaně. Například zmiňovaná Labská filharmonie v Hamburku vysoce překročila rozpočet, místo osmi miliard korun nakonec stála 23,4 miliardy. Opera v Sydney rozpočet překročila dokonce patnáctkrát. Přesto se obě budovy záhy po dokončení staly nejznámějšími atributy města a v případě Opery v Sydney dokonce celého kontinentu. A vstoupily do dějin architektury.

Architekt Ondřej Beneš míní, že jde o jedny z největších světových investic do institucí, jež mají pomáhat lidem poznávat, artikulovat, kultivovat a neformálně spojovat zájmy a aspirace. A podle něj česká společnost přistupuje k tomuto velkému tématu se zpožděním.

V zemi národa, z něhož vzešel Dvořák, Smetana, Janáček, Kubelík a další - se od pádu komunistického režimu nepodařilo postavit kulturní stavbu, která by dosáhla někdejšího významu Národního divadla či Rudolfina. V Praze se zkrátka dává přednost spíše megalomanským dopravním stavbám.

Přitom Rudolfinum, které je domácí scénou České filharmonie, už nestačí. Byť jde o krásnou historickou stavbu, pokulhává zázemím, počtem sedadel v hledišti i místem na jevišti. I proto tu není možné uvádět impozantní partitury s mimořádně velkým obsazením orchestru autorů konce 19. a 20. století, jako byli třeba Berlioz, Mahler, Janáček, Stravinskij a další.