Prasečí ledvina mu koupila čas. Jako první člověk s ní žil rekordních 271 dní, poté dostal lidskou
Publikováno: 5.9.2026
O transplantaci prasečí ledviny se začalo uvažovat již na počátku 20. století, medicína však ještě nebyla natolik rozvinutá, aby dokázala zabránit rychlému odmítnutí zvířecího orgánu lidským imunitním systémem. Dnes je ale všechno docela jinak. Příkladem je Američan, jenž s geneticky upravenou prasečí ledvinou žil celých 271 dní a nemusel podstupovat dialýzu. Šestašedesátiletý Tim Andrews z amerického státu New Hampshire se pravděpodobně zapíše do historie moderní medicíny. Stal se totiž průkopníkem experimentální transplantace orgánů mezi živočišnými druhy. V lednu 2025 mu chirurgové v Massachusetts General Hospital transplantovali ledvinu z geneticky upraveného prasete. Orgán, jenž pacient pojmenoval „Wilma“, fungoval celkem 271 dní – nejdéle ze všech dosud zaznamenaných prasečích ledvin transplantovaných živému člověku. Po tuto dobu pacient nepotřeboval vyčerpávající dialýzu. Než mohla být ledvina od prasete transplantována muži, prošlo zvíře rozsáhlými genetickými úpravami. Vědci změnili či vyřadili celkem 69 genových sekvencí, aby snížili riziko okamžitého odmítnutí orgánu lidským imunitním systémem, potíže se srážlivostí krve i možné riziko spojené s prasečími retroviry. Navzdory tomu ale transplantovaná prasečí ledvina začala po zhruba devíti měsících postupně selhávat. Lékaři ji proto Andrewsovi v říjnu 2025 odstranili. Američan se posléze vrátil na přechodnou dobu k dialýze. V lednu 2026 se však dočkal pozitivní a zásadní zprávy: našel se pro něj vhodný lidský orgán od zemřelého dárce. Transplantace proběhla úspěšně a muž se stal prvním známým pacientem, který po geneticky upravené prasečí ledvině následně dostal ledvinu lidskou. Vyšetření před operací navíc neodhalila nové protilátky, jež by mohly transplantaci lidského orgánu zkomplikovat. Zákrok, který byl u…