Před 605 lety proběhla první pražská defenestrace. Dav se přišel pomstít cestou z kostela

Publikováno: 30.7.2024

HISTORIE / Neděle 30. července roku 1419 se nesmazatelně zapsala do českých dějin. Právě tehdy rozzuření občané vyhodili úředníky z oken Novoměstské radnice v Praze. Tato historická událost je z učebnic dějepisu známá jako první pražská defenestrace a podle názoru historiků byla počátkem husitské revoluce. Dramatické události, která se odehrála před 605 lety, předcházel bouřlivý společenský vývoj. Obecnou naštvanost lidí odstartovalo upálení Mistra Jana Husa v roce 1415 a stále probíhající církevní reforma. Dalším kontroverzní otázkou pak bylo, zdali je přijímání z kalicha potřebné k dosažení spásy. Stoupenci Jana Husa po jeho smrti nadále pokračovali v aktivním vymáhání společenských a náboženských změn. Král Václav IV. sice během čtyř let některým požadavkům vyhověl. Co se přesně během tehdejší poslední červencové neděle odehrálo? Stoupenci radikální církevní reformy se sešli v chrámu Panny Marie Sněžné na kázání a mši Jana Želivského, který zde působil. „Posíleni jeho kázáním odešli odtud v procesí ke kostelu sv. Štěpána. Kostel násilně dobyli a pravděpodobně tady Želivský podnítil dav k tomu, aby se obrátil k Novoměstské radnici. A to z toho důvodu, že od začátku léta roku 1419 byla na Novoměstské radnici instalována nová městská rada, která byla věrná králi, měla více stoupenců strany pod jednou a která také proti kališníkům velmi tvrdě zakročila,“ vysvětlovala pro Český rozhlas historička Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd ČR. Dále pak dodala, že na Novoměstské radnici byli někteří stoupenci Jana Želivského drženi, což prý byl pravděpodobně moment, kdy Želivský zavelel k útoku na radnici. Protestující tedy přišli k Novoměstské…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace