Před 85 lety byli jmenováni protektor von Neurath a státní tajemník K. H. Frank
Publikováno: 17.3.2024
Protektorát Čechy a Morava vyhlásil německý vůdce Adolf Hitler 16. března 1939. Jeho formální hlavou zůstal státní prezident Emil Hácha, ale on i vláda Rudolfa Berana byli pouze loutkami v rukou úřadujícího říšského protektora. Tím se stal bývalý německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath, kterého Hitler jmenoval říšským protektorem před 85 lety, 18. března 1939. Státním tajemníkem nového útvaru byl téhož dne jmenován někdejší karlovarský knihkupec Karl Hermann Frank. Po vynuceném odchodu říšského protektora von Neuratha a atentátu na Reinharda Heydricha se Frank, jmenovaný v srpnu 1943 říšským ministrem pro Čechy a Moravu, stal v protektorátu fakticky samovládcem. Česko-Slovensko, tzv. druhá republika, zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu. Autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený dva dny poté, se dle výnosu Hitlera stal součástí Německé říše. Protektorát neměl mezinárodněprávní subjektivitu a jeho jménem v zahraničních vztazích vystupovala říše. Byl vyhlášen na území českých zemí zbylém po vynuceném odstoupení pohraničí Německu mnichovskou dohodou z roku 1938. Měl rozlohu 49.363 km2 a v roce 1939 v něm žilo zhruba 7,380.000 obyvatel, převážně Čechů a početná německá menšina. Hlavou protektorátu byl státní prezident, existovaly protektorátní vlády. Skutečnou moc však měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Výkonná moc byla od počátku okupace svěřena veliteli říšské armády. Státní správa a samospráva přecházely postupně do německých rukou. Státním prezidentem byl po celou dobu existence protektorátu Emil Hácha. V čele vlády se vystřídali Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí a Richard Bienert. Říšskými protektory byli Konstantin von Neurath a Wilhelm Frick. Poté,…