Před 90 lety u nás proběhly volby klíčové pro osud demokracie. I letos si můžeme zvolit kolaboranty
Publikováno: 19.5.2025
KOMENTÁŘ / První československá republika trvala pouhých dvacet let a zápasila s řadou zásadních problémů. Přesto však šlo ve srovnání s tehdejším evropským standardem o docela slušný právní stát s poměrně dobře fungujícími demokratickými procesy a institucemi. Cestu ke katastrofě však otevřela velká hospodářská krize, která podlomila důvěru občanstva v demokracii a posílila oblibu populistických a extremistických formací. Ukázalo se to 19. května 1935, kdy ve volbách do Národního shromáždění zvítězila Sudetoněmecká strana vedená Konradem Henleinem. Od této události, která představuje důležitý milník v destrukci první republiky jakožto demokracie, právě uplynulo 90 let. Málo se to připomíná, ale poslední vskutku demokratické a svobodné parlamentní volby se v Československu konaly 19. května 1935. Čechoslováci sice šli k volebním urnám i po druhé světové válce, v roce 1946, jenže to už nelze hovořit o svobodných volbách, neboť řada stran nebyla v „lidově demokratické“ republice povolena a ostatní „soutěžily“ v rámci podivné pseudokoalice zvané Národní fronta. Komunistickou šaškárnu z období po roce 1948 už vůbec nemůžeme brát vážně, poněvadž nebylo z čeho vybírat, k dispozici byla jen jediná kandidátka KSČ a jejích národněfrontovních satelitů. Na svobodné a demokratické volby jsme si tak v Československu museli počkat až do června 1990. Svár mezi demokracií a autoritářstvím Možná i proto bychom si jako memento měli připomenout, co se tehdy v květnu 1935 vlastně stalo. Zatímco se Československo, tento mnohonárodnostní stát, v němž Češi tvořili toliko polovinu obyvatelstva, jen pomalu vzpamatovávalo z hospodářské krize, v sousedním Německu se v roce 1933 dostali parlamentní cestou k moci Hitlerovi nacionální socialisté čili nacisté. Pod jejich taktovkou začala revoluční demontáž liberální demokracie a německá zahraniční politika směřovala k agresivní…