Před sto lety se narodil spisovatel Ladislav Fuks. Muž, který stvořil Spalovače
Publikováno: 25.9.2023
„Smutek je žlutý a šesticípý jako Davidova hvězda.“ Kdo by nechtěl vymyslet srovnatelně působivou větu? Ladislav Fuks, jenž se narodil 24. září roku 1923, je jeden z největších českých spisovatelů druhé poloviny dvacátého století. Zosobňuje jazykovou vybroušenost, kompoziční suverenitu, stejně jako schopnost přivést na svět nezaměnitelné postavy a prostředí. Měl svůj styl a slova volil s nebývalým citem pro jejich odstínění. Těžko najdeme někoho, s výjimkou Franze Kafky, kdo dokázal tak samozřejmě mísit existenciální drama plné strachu s groteskou a nadsázkou, ale také racionalitu s fantazií. Chceme-li od umění dotyk s něčím, co přesahuje naše představy, Fuks to ve svých nejlepších knihách opakovaně dokazoval. Velmi originální byl také jeho způsob života, jeho sklon k bizarnostem všeho druhu, příklon k tajemství, hrůze, strachu, odloučení, hřbitovům, způsobům pohřbívání nebo kromobyčejná obliba v zrcadlech a křišťálově čistých sklenicích, do nichž naléval různé barevné likéry či červené víno. Opožděný debut Pan Theodor Mundstock, prozaická prvotina Ladislava Fukse z roku 1963 způsobila svou vyzrálostí senzaci. Fuksovi bylo čtyřicet. Román vypráví o pražském Židovi, který je vyrozuměn, že bude transportován do koncentračního tábora, a proto se na předpokládanou strázeň připravuje psychicky i fyzicky. Zoceluje se, tahá těžký kufr, spí na žehlicím prkně, hladoví, nechá se vystavovat chladu, ale nakonec mu to není nic platné, protože je před transportem sražen vojenským automobilem a umírá. Jinými slovy, když už se nám zdá, že to horší být nemůže, tak se mýlíme: tragédie umocněná na druhou. I kdyby bylo bývalo zůstalo pouze u toho počinu, zajistil by si tím Fuks místo v dějinách literatury. Úspěch nespadl z čistého nebe. Ladislav Fuks měl za sebou studia filozofie, psychologie, pedagogiky a dějin…