„Predátoři se nás musí bát.“ Seveřané už USA nevěří, ve hře je prolomení velkého tabu
Publikováno: 27.1.2026
Probuzený zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o Grónsko a agresivita směrem k evropských spojencům, která ho provází, přiměla některé politiky a experty ze severských zemí přemýšlet o tom, jak se z hlediska bezpečnosti obejít bez Spojených států. „Trumpova prohlášení o Grónsku poškodila důvěru v USA,“ konstatoval minulý týden švédský premiér Ulf Kristersson. V neděli večer pak přišel s myšlenkou na vybudování „našeho evropského NATO“. V této souvislosti zmínil potřebu diskutovat také o jaderném programu. „Dokud jaderné zbraně budou mít nebezpečné země, tak k nim musejí mít přístup i zdravé demokracie,“ uvedl předseda švédské vlády Ulf Kristersson ve veřejnoprávní televizi SVT. Švédsko se podle něj v rámci NATO účastní všech diskusí včetně těch evropských, které se točí kolem jaderných zbraní. Co se týká zapojení jeho země, nechtěl být konkrétní, ale řekl, že momentálně probíhají jednání s jadernými státy Francií a Velkou Británií. Také Oscar Jonsson, expert na ruské vedení války ze Švédské univerzity obrany, se domnívá, že kvůli nejistým vztahům s USA a Trumpovu nároku na Grónsko je třeba popřemýšlet o alternativách k NATO. „Mohla by nastat tak vážná krize, že se naše bezpečnostně politické řešení rozpadne, a v takovém případě je otázka zcela přirozená: Co budeme dělat?“ Za čím dál důležitější proto označil obrannou spolupráci v oblasti Baltského moře. „Severské země, Pobaltí a Polsko jsou stabilní státy, které mají společný základní pohled na hrozbu. Teď by si měly procvičit scénáře bez americké pomoci,“ upozornil. V tomto ohledu šli…