Předvolební násobilka. Neliberální demokracie je protimluv a v politice funguje jako výmluva autokratů
Publikováno: 11.9.2025
ESEJ / Blíží se sněmovní volby, tak si připomeňme některé základy politologické násobilky, které nám před volební urnou mohou poskytnout užitečnou orientaci. Demokracie bez liberalismu nefunguje. Proč? Protože se zvrhává v despotickou tyranii většiny. To věděl už Aristoteles. Díky rozvoji prostředků sociální kontroly, které jsou dnes nesrovnatelně důmyslnější než kdykoli v minulosti, je volební proces snadno manipulovatelný. Zajistit férové volby dnes není o nic jednoduší než v antice. Také v této věci přináší rozvoj informačních a komunikačních technologií ambivalentní důsledky. Posiluje jak možnosti informovaného a kritického myšlení, tak prostředky bezostyšné masové manipulace. Spíše se ale zdá, že posílení negativ podlamuje blahodárnost pozitiv. Liberální řád bez demokracie nefunguje. Postrádá totiž legitimitu a zmocnění. V tom lepším případě spěje k osvícené despocii. V tom horším k mafiánskému státu. Bez veřejné důvěry nejsou liberální instituce dlouhodobě schopné pomáhat a chránit. Stanou se snadnou kořistí soukromých zájmů. Jedinou smysluplnou cestou je proto kombinace demokracie a liberalismu. Ačkoli historicky působily obě ideologie také odděleně, dříve či později došlo k jejich podlomení a zavrhnutí. Dnes se základní principy liberalismu (svoboda, právní stát, dělba moci) i demokratismu (parlament, volby, princip většiny) do té míry prolnuly, že jedno bez druhého není představitelné. Snaha dosáhnout rovnovážného a podpůrného napětí mezi liberálními a demokratickými principy není nic samozřejmého ani jednoduchého, nýbrž vyžaduje průběžnou občanskou pozornost, umírněnost, toleranci a někdy i statečnost – jak řekl Periklés, není spokojené obce bez svobody, není svobody bez statečnosti. Útoky na justici Strategie neliberální demokracie, která je dnes nejčastěji spojována s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, nachází četné příznivce všude na světě. U nás také. Nejde…