Prezident krátké paměti. Klaus kritizuje Pavla, sám se přitom zpátky nikdy nedržel
Publikováno: 25.6.2026
NÁZOR / Bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru v pořadu Osobnost plus na Českém rozhlasu plus nezůstal nic dlužen kontroverzi. Označil současnou hlavu státu za aktivistického prezidenta, který jako politik podáním kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu „totálně selhal“. Nicméně ve výkonu svého úřadu, tedy v letech 2003-2013, byl Klaus sám přímo ztělesněnou ukázkou politického aktivismu a výrazné angažovanosti, zejména co se týče uplatňování svého práva veta. Klaus se na Českém rozhlasu Plus rozhovořil se o řadě aktuálních témat. Jedním z nich bylo i podání kompetenční žaloby Petra Pavla k Ústavnímu soudu. Reagoval tak na předchozí rozhodnutí Babišova kabinetu, že prezident nakonec nebude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Bývalý prezident označil v rozhovoru Pavla za aktivistického politika, a to nejen v souvislosti se zmíněnou kompetenční žalobou. Je vskutku zajímavé, že ač to bývalý výrazný politik prohlásil, sám byl v roli prezidenta v letech 2003-2013 velmi aktivistický, co se například týká politiky uplatňování práva veta, ale i veřejných vystupování, které se dotýkaly obecného výkladu pravomocí prezidenta. A byl to právě Klaus, jenž patřil k nejaktivnějším prezidentům, kteří využívali právo veta. Během deseti let, co trval jeho mandát, vrátil sněmovně celkem 57 zákonů, to znamená průměrně 6 ročně. Mezi nejznámější případy, kdy Klaus využil své veto, patřil například zákon o zoologických zahradách z roku 2003. Šlo zároveň o první veto, které ve funkci nejvyššího ústavního činitele uplatnil. Byl v ní tehdy pouhé dva měsíce. Vadily mu především daňové úlevy pro zoologické zahrady a podle jeho názoru…