Prezident Zeman jmenoval Šámala do Ústavního soudu. Věří, že zlepší jeho dynamiku

#Domácí

Publikováno: 20.2.2020

Po čtvrtečním přesunu Šámala mezi ústavní soudce povede Nejvyšší soud do jmenování nového předsedy jeho místopředseda Roman Fiala, sdělil mluvčí soudu Petr Tomíček. Prezident jmenuje podle zákona šéfa Nejvyššího soudu na desetileté funkční období z řad jeho soudců.

Hrad zatím neupřesnil, kdy Zeman nového předsedu vybere. Když v roce 2015 kvůli důchodovému věku oznámila rezignaci dlouholetá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, Zeman jmenoval Šámala dva dny nato.

Zeman: tři roky čekání na rozsudek je strašná ostuda

Prezident je přesvědčen o tom, že Šámalův příchod zlepší dynamiku Ústavního soudu. Při ceremoniálu dodal, že se těsně před ním "smířil" s jeho předsedou Pavlem Rychetským, protože soud v úterý po třech letech rozhodl o jeho návrhu na zrušení části zákona o střetu zájmů. "Není podstatné, jaký je rozsudek, to je v kompetenci soudu. Ale jestliže se to projednává tři roky, vzbuzuje to jisté pochybnosti o pracovitosti některých členů Ústavního soudu," uvedl Zeman.

V neformálním rozhovoru se Šámalem při přípitku pak Zeman průtahy s rozhodnutím označil za "šílenou ostudu". Vyjádřil přesvědčení, že kdyby se něco takového stalo Šámalovi na NS, příslušného soudce by "určitě zabil". Rychetský je však podle něj na to příliš dobrák. Předtím popřál Šámalovi, aby mu rozhodování kauz netrvalo tři roky. "Hodně zdaru, štěstí a radost z práce," uvedl.

Šámal je až Zemanova druhá volba

Zeman loni původně místo Musila navrhl jmenovat ústavním soudcem prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha, který ale dostal od senátorů jen 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Šámal letos v tajné volbě získal 61 ze 76 odevzdaných hlasů. Jeho nástup umožní plně obsadit všechny čtyři senáty Ústavního soudu, dosud musel v jednom senátu některý ze soudců zaskakovat. Pravděpodobné je, že bude Šámal zařazen do čtvrtého senátu s Janem Filipem a Josefem Fialou.

Expert na trestní právo Šámal nahradil v čele Nejvyššího soudu v lednu 2015 Brožovou. Svou soudcovskou kariéru zahájil u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na Nejvyšší soud ČR, ze kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U NS v Brně působil jako soudce a předseda senátu trestního kolegia od roku 1993.