Prezident Zeman ruskou kachnu nepoznal. Do dějin se zapíše jako Daladier s Chamberlainem.

<p><img width="640" height="360" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/Zeman-a-Putin.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK/Šimánek Vít" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/Zeman-a-Putin.jpg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/Zeman-a-Putin-300x169.jpg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p><strong>Agresorům a teroristům se neustupuje, kolikrát jsme to z úst Miloše Zemana slyšeli. Říkal to jako předseda vlády, předseda Poslanecké sněmovny a obzvlášť rád to opakuje jako prezident. </strong> Na tomto jednoduchém axiomu, jenž by byl každým dalším vysvětlováním jen nemístně oslabován, založil Miloš Zeman svou principální podporu státu Izrael. V roce 2002 dokonce v rozhovoru pro izraelskou televizi připustil podobnost tehdejšího vůdce palestinské samosprávy Jásira Arafáta s Adolfem Hitlerem: "Pokud to vypadá jako kachna, pokud chodí a pokud kejhá a chutná jako kachna, je to kachna." Uběhlo dvacet let. A prezident České republiky stojí před paradoxním faktem. Ve věci, na níž si v zahraniční politice nejvíce zakládal – totiž ve schopnosti včas rozpoznat zlo a jasné ho pojmenovat, tedy schopnosti, která v moderních dějinách odlišuje Churchilly od Chamberlainů, obhájce spravedlnosti od zbabělých mnichovanů - zcela selhal. Miloš Zeman legitimizoval nastupující zlo dlouhou řadou výroků a činů. Od opilého zpěvu na ruské ambasádě prolezlé špiony, přes prohlášení, že ruská anexe Krymu je fait accompli (hotová věc), slova o tom, že jedovatý novičok použitý k otravě Skripalových nemusel být z Ruska, protože se vyráběl také u nás, zpochybnění ruské účasti na výbuchu ve Vrběticích, tvrzení, že dění kolem ruského opozičního politika Alexandera Navalného je pouhá šaškárna, až po podlézavý dopis, v němž u Putina škemral o ruské vakcíny proti covidu. Přitom ten samý Putin – přidržme se Zemanova příměru – přinejmenším od roku 2014, kdy obsadil Krym, vypadá jako kachna, chodí a kejhá jako kachna, ano, dokonce i chutná jako kachna. Je tedy v nastíněné logice kachnou – rozuměj imperiálním uzurpátorem, který zabírá další a další území suverénních států. Jenže Zeman tuhle ruskou kachnu nepoznal, možná nechtěl poznat z důvodů, které tuší jen on sám, ač si je ve své stařecké pýše a ješitnosti určitě nikdy nepřizná. Kdo ví, snad to byla sžíravá nenávist k těm, kteří na Putinovy agresivní spády upozorňovali (tehdy opozičním politikům, novinářům, intelektuálům z jím vymyšlené pražské kavárny), možná samolibá touha ukázat, že on - Zeman - vidí dál, než všichni ti blbečci, co Putinem straší. Na každý pád lidé jako Zeman přesvědčili ruského autokrata, že si po Krymu, Luhansku a Doněcku, atentátu v Salisbury a terorismu ve Vrběticích může dovolit ještě něco mnohem většího – přepadení a zábor Ukrajiny. Nic tak vážného se mu nestane. Znovu se najdou politici, kteří to označí za fait accompli – uzavřenou věc. Nemluvě o tom, že právě Zemanovy výroky používala celé roky ruská propaganda k vymývání mozků vlastních lidí. Pro Zemana je to trpký konec. Celou svou politickou dráhu se viděl jako Churchill a zásadový bojovník proti jakémukoliv mnichovanství, aby se nakonec stal jeho králem. Tak se také zapíše do dějin a nic na tom nezmění sebebojovnější projev a hradní mávání ukrajinskou vlajkou.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Miloš Zeman #Rusko-ukrajinská krize #rusko-ukrajinská válka

Publikováno: 6.3.2022

Agresorům a teroristům se neustupuje, kolikrát jsme to z úst Miloše Zemana slyšeli. Říkal to jako předseda vlády, předseda Poslanecké sněmovny a obzvlášť rád to opakuje jako prezident. Na tomto jednoduchém axiomu, jenž by byl každým dalším vysvětlováním jen nemístně oslabován, založil Miloš Zeman svou principální podporu státu Izrael. V roce 2002 dokonce v rozhovoru pro izraelskou televizi připustil podobnost tehdejšího vůdce palestinské samosprávy Jásira Arafáta s Adolfem Hitlerem: "Pokud to vypadá jako kachna, pokud chodí a pokud kejhá a chutná jako kachna, je to kachna." Uběhlo dvacet let. A prezident České republiky stojí před paradoxním faktem. Ve věci, na níž si v zahraniční politice nejvíce zakládal – totiž ve schopnosti včas rozpoznat zlo a jasné ho pojmenovat, tedy schopnosti, která v moderních dějinách odlišuje Churchilly od Chamberlainů, obhájce spravedlnosti od zbabělých mnichovanů - zcela selhal. Miloš Zeman legitimizoval nastupující zlo dlouhou řadou výroků a činů. Od opilého zpěvu na ruské ambasádě prolezlé špiony, přes prohlášení, že ruská anexe Krymu je fait accompli (hotová věc), slova o tom, že jedovatý novičok použitý k otravě Skripalových nemusel být z Ruska, protože se vyráběl také u nás, zpochybnění ruské účasti na výbuchu ve Vrběticích, tvrzení, že dění kolem ruského opozičního politika Alexandera Navalného je pouhá šaškárna, až po podlézavý dopis, v němž u Putina škemral o ruské vakcíny proti covidu. Přitom ten samý Putin – přidržme se Zemanova příměru – přinejmenším od roku 2014, kdy obsadil Krym, vypadá jako kachna, chodí a kejhá jako kachna, ano, dokonce i chutná jako kachna. Je tedy v nastíněné logice kachnou – rozuměj imperiálním uzurpátorem, který zabírá další a další území suverénních států. Jenže Zeman tuhle ruskou kachnu nepoznal, možná nechtěl poznat z důvodů, které tuší jen on sám, ač si je ve své stařecké pýše a ješitnosti určitě nikdy nepřizná. Kdo ví, snad to byla sžíravá nenávist k těm, kteří na Putinovy agresivní spády upozorňovali (tehdy opozičním politikům, novinářům, intelektuálům z jím vymyšlené pražské kavárny), možná samolibá touha ukázat, že on - Zeman - vidí dál, než všichni ti blbečci, co Putinem straší. Na každý pád lidé jako Zeman přesvědčili ruského autokrata, že si po Krymu, Luhansku a Doněcku, atentátu v Salisbury a terorismu ve Vrběticích může dovolit ještě něco mnohem většího – přepadení a zábor Ukrajiny. Nic tak vážného se mu nestane. Znovu se najdou politici, kteří to označí za fait accompli – uzavřenou věc. Nemluvě o tom, že právě Zemanovy výroky používala celé roky ruská propaganda k vymývání mozků vlastních lidí. Pro Zemana je to trpký konec. Celou svou politickou dráhu se viděl jako Churchill a zásadový bojovník proti jakémukoliv mnichovanství, aby se nakonec stal jeho králem. Tak se také zapíše do dějin a nic na tom nezmění sebebojovnější projev a hradní mávání ukrajinskou vlajkou.