Přeživší chtějí znát pravdu o zkáze trajektu Estonia. Třicet let po katastrofě jim vadí i těla na dně moře
Publikováno: 28.9.2024
Před třiceti lety se cestou z Tallinu do Stockholmu potopil trajekt Estonia. Vzhledem k 852 obětem šlo o jednu z nejtragičtějších námořních katastrof 20. století. Pozůstalí a ti, kteří přežili, jsou dodnes nespokojeni s vyšetřováním příčin neštěstí i s tím, že mrtví zůstávají ležet na dně Baltského moře. Skupina více než třiceti lidí chce, aby se v případu Estonia zahájilo vyšetřování vraždy. Z 989 osob na palubě jich přežilo 137. Zahynuli příslušníci mnoha států, ale nejvíc obětí pocházelo ze Švédska (501) a Estonska (285). Dvacítka přeživších letos několik dní před smutným výročím v otevřeném dopise vyzvala švédskou vládu a vyšetřovací komisi, aby vyvrátily pochybnosti, které dodnes kolem potopení Estonie panují. Průběh tragédie, k němuž dospěli vyšetřovatelé, přehledně shrnuje grafika finské televize Yle doplněná výpověďmi přeživších. Už při vyplutí lodě z Tallinu 27. září v 19:15 místního času foukal silný vítr, který měl podle předpovědi ještě zesílit. Kolem půlnoci, kdy už se Estonia nacházela na širém moři, musely kvůli vlnobití zavřít restaurace, řada lidí dostala mořskou nemoc a zvracela. Mnozí se odebrali do kajut, protože pohyb na palubě byl velmi obtížný. Samotná loď bouři, při níž vlny dosahují čtyř i více metrů, dříve čelila pouze dvakrát. Pět minut před půlnocí se ozvala kovová rána, po které se začal uvolňovat příďový štít. Jenže to velící důstojník ze svého stanoviště neviděl. Poplach přišel pozdě Estonia stejnou rychlostí pokračovala dál, dokud se asi za dvacet minut nezačala na odhalenou palubu pro automobily valit voda a trajekt se nezačal naklánět. Jeden…