Příběh Jelita z Buranova. Před 30 lety se ve filmu Amerika vydal český režisér po stopách Franze Kafky.
Publikováno: 26.5.2024
NEZNÁMÉ PŘÍBÉHY FILMŮ / Letošní pražský knižní veletrh se odehrál mimo jiné ve znamení stoletého výročí smrti Franze Kafky (3. 7. 1883–3. 6. 1924). Jeho výrok „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás“ si pořadatelé dokonce vybrali jako motto celé akce. V současné videoéře mají ale čáku na podobnou roli možná spíše Kafkou inspirované filmy, z nichž jeden český, Amerika (1994) Vladimíra Michálka (* 1. 11. 1956), má zas třicet let od premiéry. Dnes je možné ho považovat za překvapivý doklad polistopadové tvořivosti, i když fundamentalističtí kafkologové se nad ním spíše pohoršili. Počet kafkovských adaptací je už téměř nekonečný, ale stejně jako se celé Kafkovo dílo dostávalo ke čtenářům ke zpožděním, jen pomalu se začala rodit i jeho filmová zpracování – první až od roku 1950. Nejznámější je asi americký Proces (1962) Orsona Wellese, německý Zámek (1968) Rudolfa Noelteho, v němž hrála i Iva Janžurová, a rakousko-německý Zámek (1997) Michaela Hanekeho. V Německu vznikla také dvě pozoruhodná kafkovská televizní zpracování od českých tvůrců: Amerika aneb Nezvěstný (Amerika oder der Verschollene, 1969) Zbyňka Brynycha a Proměna (Die Verwandlung, 1975) Jana Němce. Stejně jako Němcův film už v německé emigraci vznikl i středometrážní Brouk (Der Käfer, 1981) Václava Reischla, jako krátký amatérský film se zrodila Bratrovražda (1977) Miroslava Janka, jako středometrážní televizní snímek Inkarnace (1994) Pavla Bárty. Enigmatický Kafka Franz Kafka nikdy v Americe nebyl, přesto do prostředí Spojených států zasadil hned první ze svých tří nedokončených románů. Psal jej v letech 1912–1914, vydán však byl až po jeho smrti v roce 1927. Titul Amerika mu vtiskl editor Max…