Příběh zapomenutého malíře otevřel v Kosmonosích mnohem temnější historii
Publikováno: 4.10.2026
Před sto lety převezli malíře Rudolfa Kalvacha z Vídně do psychiatrického ústavu v Kosmonosích. Pátrání po jeho osudu přivedlo neurologa Milana Nováka k zapomenutým pacientům a později i k nacistickému vraždění duševně nemocných za války. Byť byl začátek léta, poslední červnový den roku 1926 Vídeň skrápěl vydatný déšť. Tolik srážek rakouská metropole v tuhle roční dobu nepamatovala. Kapky neúnavně bubnovaly i na střechy budov v rozhlehlém areálu sanatoria pro duševně a nervově choré pacienty Am Steinhof. Právě onu pošmournou středu bránu ústavu opustilo dvanáct pacientů. Měli před sebou dalekou cestu. Odjížděli do Kosmonos u Mladé Boleslavi v Československu, kde se jim novým domovem stal tamní Zemský ústav pro choromyslné. Jedním z tuctu pacientů byl i Rudolf Kalvach, tehdy polozapomenutý malíř, znovu objevený až ve 21. století, dlouho po své smrti. Jeho hospitalizaci dnes v kosmonoském areálu připomíná pamětní deska. „Rudolf Kalvach, rakouský grafik a malíř, narozený 22. prosince 1883 ve Vídni, pobýval v tomto ústavu od 30. června 1926 a zemřel zde 14. března 1932. Rudolf Kalvach, österreichischer Grafiker und Maler, geboren am 22. Dezember 1883 in Wien, lebte vom Juni 1926 an in dieser Anstalt und ist hier am 14. März 1932 gestorben,“ je na ní napsáno v češtině i němčině. U vstupu ji osmdesát let po jeho smrti se svými spolupracovníky instaloval tehdejší kosmonoský primář Milan Novák, který při příchodu do kosmonoské léčebny z mladoboleslavské nemocnice v roce 2004 o Kalvachově pobytu v ústavu ještě nevěděl. Ostatně to věděl málokdo. Vše změnil jeden telefonát v roce 2010. Když začal v ředitelně léčebny vyzvánět telefon, shodou okolností tam byl právě Milan Novák. A následný rozhovor vyvolal jeho zájem o osud polozapomenutého umělce.