Přibývá biozemědělců, ubývá ale zemědělské půdy. Pole a řeky jsou plné pesticidů
<p><img width="640" height="321" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Řepka.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Řepka.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Řepka-300x150.jpeg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/06/Řepka-600x301.jpeg 600w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" /></p><strong>Zemědělské půdy v Česku ubývá – vlivem zástavby, eroze i změn užívání. Pole, povrchové a podzemní vody jsou znečištěné pesticidy, které se tam dostávají z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy. Potvrzuje to i aktuální Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2019.</strong> Zpráva o životní prostředí vzniká každoročně od roku 2005 a hodnotí stav životního prostředí v Česku. Aktuální zprávu, jejíž kompletní znění je zatím neveřejné, bude schvalovat vláda, pak putuje k projednání k oběma komorám parlamentu. Hlavním aspektům zprávy jsme se věnovali v předchozím textu. V pokračování se zaměříme právě na oblast zemědělství a hospodaření s půdou. <strong>Změny české krajiny</strong> Podíl zemědělské půdy v Česku dlouhodobě klesá, roste podíl zastavěných ploch. Vedle trvalé ztráty úrodné půdy to vede i ke zvyšování nepropustnosti povrchů a vyššímu odtoku vody z krajiny. Vodní erozí je ohroženo 51,7 % zemědělského půdního fondu, přičemž v 15,7 % se jedná o extrémní ohrožení. Větrnou erozí je potenciálně ohroženo 22,9 % zemědělské půdy, v kategorii nejohroženější půdy je zařazeno 2,8 % půdy. V období 2000–2019 poklesla rozloha zemědělské půdy o 1,8 % na úkor zastavěné plochy, celkem jde o 77,8 tisíce hektarů. O 4,4 % poklesla i na úkor ostatní plochy (ta zaujímá na 709,6 tisíce hektarů); v rámci zemědělské půdy vzrostla plocha trvalých travních porostů o 5,9 %. <strong>Českou krajinu tvoří z pohledu využití území:</strong> zemědělská půda (53,3 %), která je ze 70 % zorněná lesní pozemky (33,9 %) v rámci zemědělské půdy dlouhodobě roste podíl ploch trvalých travních porostů, které se od roku 2000 rozrostly o 56,5 tis. ha, tj. 5,9 % Velkým problémem Česka jsou pesticidy. „Pro rok 2019 bylo provedeno zpracování výsledků celkem z 540 profilů (celkem z 5210 vzorků) pro 263 jednotlivých analytů. Pesticidy byly nalezeny v 500 profilech (92,6 % sledovaných profilů), celkem ve 4457 vzorcích (85,5 % vzorků),“ vypočítává zpráva. V roce 2019 bylo v povrchových vodách nalezeno celkem 161 druhů pesticidů a jejich metabolitů. Nejčastěji jde o herbicidy, které se používají pro ošetření řepky, kukuřice a řepy. „Kvalita zemědělské půdy je ovlivňována převážně způsobem zemědělského hospodaření. Nevhodné hospodaření vede k degradaci půdy, jako je utužování půdy, eroze, ztráta živin, úbytek organické hmoty a akumulace škodlivých látek ze zemědělské a průmyslové činnosti,“ vypočítává zpráva. Česká půda podle ní často obsahuje nadlimitní podíly kadmia a arsenu (8,9 % nadlimitních vzorků). <strong>Hezky to pohnojit</strong> Spotřeba minerálních hnojiv v České republice od roku 2000 vzrostla o 53,9 %. V roce 2019 představovala 116,8 kilogramu na hektar (v porovnání s rokem 2018 jde ale o pokles o 4,9 %). Klesla i spotřeba dusíkatých hnojiv (o 5,6 % na 94,2 kg na hektar). „Přestože v posledních letech klesá spotřeba minerálních průmyslových hnojiv, stále jejich spotřeba výrazně převažuje nad spotřebou hnojiv statkových, která jsou pro půdu přínosná z hlediska zlepšení jejích sorpčních vlastností, struktury a zvýšení výskytu půdních organismů,“ podotýká zpráva. Hnůj se na česká pole dostane v průměru v množství 69,8 kilo na hektar. Proměnlivá je spotřeba přípravků na ochranu rostlin – s ohledem na aktuální výskyt chorob a škůdců. Spotřeba má od roku 2013 klesající trend, v roce 2019 jich zemědělci spotřebovali podle statistik téměř 4,2 milionu kilogramů. „Přestože přípravky na ochranu rostlin mají pozitivní vliv na celkové výnosy v zemědělství, je nutné jejich využití kontrolovat vzhledem k negativním vlivům na životní prostředí a lidské zdraví. Nadměrným využíváním přípravků na ochranu rostlin jsou zasaženy i necílové druhy, zejména hmyz a ptáci,“ upozorňuje zpráva. Zatímco početnost populací běžných druhů ptáků je mezi lety 1982–2019 zhruba stejná, početnost populací lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 %, a početnost populací ptáků zemědělské krajiny klesla dokonce o 42,3 %. <strong>Biopotraviny? Boom s podílem 1,5 %</strong> V Česku naopak postupně přibývá ekologicky hospodařících zemědělců. Výměra ekologicky obhospodařované půdy od roku 2000 vzrostla – zejména díky dotacím – ze 165,7 tisíce hektarů v roce 2000 na 541 tisíc hektarů v roce 2019. Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové půdě v ČR byl v roce 2019 15,2 %. Drtivou většinu z toho (82,1 %) však zaujímají trvalé travní porosty, orná půda je druhá s podílem plochy 16,7 %. Zbytek tvoří vinice, sady či chmelnice. Počet ekofarem (úředním jazykem „ekologicky hospodařících subjektů“) od roku 2000 stoupl z 563 na 4 690 subjektů v roce 2019, meziročně o 94 subjektů více. Stále se také zvyšuje počet výrobců biopotravin. Zatímco v roce 2001 vyrábělo biopotraviny 75 výrobců, v roce 2019 jich bylo už 826. I tak podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů v ČR je pouze 1,5 %. <strong>Článek zveřejňujeme s laskavým svolením serveru <a href="https://hlidacipes.org/pribyva-biozemedelcu-ubyva-ale-zemedelske-pudy-pole-a-reky-jsou-plne-pesticidu/">HlídacíPes.org</a>.</strong>
Publikováno: 10.2.2021