Příliš mnoho Pauknerů. Trikolora hledá etalon správné žurnalistiky a Štěpánek má pocit, že ho našel
Publikováno: 5.9.2026
KOMENTÁŘ / Petr Štěpánek, jeden z hlavních myslitelů pocházejících z líhně vládní Trikolory, pocítil opět puzení, a tak se hluboce zamyslel a pak své myšlenky „hodil“ na sociální sítě. Stejně jako mnozí další získal pocit, že se musí vyjádřit k aktuálně probíhající kauze Paukner – Macinka, která patří hned po rozpočtovém fiasku Aleny Schillerové k největším botám Babišovy vlády. Co si první místopředseda Trikolory myslí o tom, že ministr zahraničí jde dělat interview se zakuklencem a s vidinou získání nějakých „kompro“ materiálů na své odpůrce zcela rezignoval i na elementární bezpečnost, jsme se sice nedozvěděli lautr nic. Ale zato nám Štěpánek ukázal, jak velký problém má se současnými médii. Ta totiž podle něj píší špatně především tehdy, když píší něco, co se mu nelíbí. A naopak investigativní projekt, který potvrzuje jeho vidění světa, je rázem téměř měřítkem novinářské kvality. Paukner? Takřka etalon žurnalistiky. Mainstream? Presstituti. Nuže. Štěpánek ve svém statusu píše o „perfektně odzdrojovaných materiálech“ a tvrdí, že jejich autoři, tedy Paukner, usvědčovali politiky z „nepravostí, ba přímo zločinů“. To je pozoruhodná formulace. Už proto, že mezi „existuje veřejně dohledatelný dokument“, „dokument něco dokládá“ a „z dokumentu plyne konkrétní obvinění ze zločinu“ existuje taková drobnost, které se říká novinářská práce. Spočívá mimo jiné v tom, že člověk zdroj nejen otevře, ale také zkontroluje, co v něm skutečně stojí. Paukner přitom sám staví svou práci právě na veřejně dostupných dokumentech – obchodních rejstřících, registrech smluv, výročních zprávách, transparentních účtech a dalších materiálech. Výborně. To je legitimní a potenciálně velmi užitečný základ investigativní…