Přinese zemětřesení změnu? Režim tureckého „sultána“ v ohrožení

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0754826801.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0754826801.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0754826801-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0754826801-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/profimedia-0754826801-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><strong>Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan čelí dosud zřejmě největší výzvě za svou dlouhou politickou kariéru. Po dvaceti letech v čele státu totiž reálně hrozí, že by ho v blížících se volbách mohl porazit kandidát sjednocené opozice – a to přes nevídanou koncentraci moci a pronásledování kritických hlasů, kvůli kterým si Erdoğan ve světě vysloužil přezdívku „sultán“.</strong> Důvodem je především pomalá a neefektivní reakce stávající vlády na ničivé zemětřesení, které zasáhlo východ Turecka 6. února a dosud stálo život nejméně 31 tisíc lidí. Velká část společnosti také vyjadřuje nespokojenost se zoufalou nepřipraveností na podobnou katastrofu, před kterou přitom dlouhodobě varují odborníci. Této situace se dva měsíce před volbami přirozeně snaží využít opozice, která poukazuje na to, že prezidentova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) již desítky let ovládá nejen nejdůležitější pozice ve státě, ale vládne i velké části zasažených regionů a měst. Objevují se však čím dál častější úvahy o tom, že by se Erdoğan s odkazem na zemětřesení mohl pokusit volby odložit a využít získaného času k dalšímu utužení moci. Vládní chyby Erdoğan čelil propadu obliby už dříve, v souvislosti s rekordní inflací, která v roce 2022 přesáhla šedesát procent a patří mezi nejvyšší na světě. V posledních dvou měsících se ale prezidentovi dařilo tento trend zvrátit pomocí agresivní zahraniční politiky a masivních předvolebních výdajů včetně navýšení minimální mzdy o 94 procent. Jenže pak přišlo nejhorší zemětřesení od roku 1939, které si v deseti z 81 tureckých provincií vyžádalo desítky tisíc mrtvých a zraněných a poničilo nebo srovnalo se zemí na deset tisíc budov. Turecké úřady na tuto katastrofu nedokázaly zejména v kritických prvních dvou dnech efektivně reagovat a dostat na zasažená místa záchranné týmy, což statisícům lidem uvězněným pod troskami dramaticky snížilo naději na přežití. Turečtí i mezinárodní komentátoři se shodují, že na pomalé počáteční reakci nese část viny neochota nasadit armádu, ze které má současný režim po neúspěšném pokusu o převrat v roce 2016 strach a pokouší se ji zbavit vlivu. Přílišná centralizace operací v rukou...

#Hlavní stránka #Týdeník FORUM #Recep Tayyip Erdogan #Turecko

Publikováno: 18.2.2023

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan čelí dosud zřejmě největší výzvě za svou dlouhou politickou kariéru. Po dvaceti letech v čele státu totiž reálně hrozí, že by ho v blížících se volbách mohl porazit kandidát sjednocené opozice – a to přes nevídanou koncentraci moci a pronásledování kritických hlasů, kvůli kterým si Erdoğan ve světě vysloužil přezdívku „sultán“. Důvodem je především pomalá a neefektivní reakce stávající vlády na ničivé zemětřesení, které zasáhlo východ Turecka 6. února a dosud stálo život nejméně 31 tisíc lidí. Velká část společnosti také vyjadřuje nespokojenost se zoufalou nepřipraveností na podobnou katastrofu, před kterou přitom dlouhodobě varují odborníci. Této situace se dva měsíce před volbami přirozeně snaží využít opozice, která poukazuje na to, že prezidentova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) již desítky let ovládá nejen nejdůležitější pozice ve státě, ale vládne i velké části zasažených regionů a měst. Objevují se však čím dál častější úvahy o tom, že by se Erdoğan s odkazem na zemětřesení mohl pokusit volby odložit a využít získaného času k dalšímu utužení moci. Vládní chyby Erdoğan čelil propadu obliby už dříve, v souvislosti s rekordní inflací, která v roce 2022 přesáhla šedesát procent a patří mezi nejvyšší na světě. V posledních dvou měsících se ale prezidentovi dařilo tento trend zvrátit pomocí agresivní zahraniční politiky a masivních předvolebních výdajů včetně navýšení minimální mzdy o 94 procent. Jenže pak přišlo nejhorší zemětřesení od roku 1939, které si v deseti z 81 tureckých provincií vyžádalo desítky tisíc mrtvých a zraněných a poničilo nebo srovnalo se zemí na deset tisíc budov. Turecké úřady na tuto katastrofu nedokázaly zejména v kritických prvních dvou dnech efektivně reagovat a dostat na zasažená místa záchranné týmy, což statisícům lidem uvězněným pod troskami dramaticky snížilo naději na přežití. Turečtí i mezinárodní komentátoři se shodují, že na pomalé počáteční reakci nese část viny neochota nasadit armádu, ze které má současný režim po neúspěšném pokusu o převrat v roce 2016 strach a pokouší se ji zbavit vlivu. Přílišná centralizace operací v rukou...