Případ částečně mrtvého voliče. Poslanci zmínili indiány i Gogola

Publikováno: 23.1.2024

Korespondenční volbu projednávají aktuálně v české Poslanecké sněmovně její navrhovatelé, příznivci i odpůrci. Zatímco opozice například napadá možná dílčí porušení ústavních principů, navrhovatelé zákona zdůraznili, že tato alternativa je součástí volebního řádu mnoha etablovaných demokracií. Kamenem úrazu se pak stal hypotetický případ úmrtí voliče v průběhu doručování jeho hlasu. V Poslanecké sněmovně pokračuje diskuze o zavedení korespondenční formy do volebního systému. Odpolední debatu zahájila analytická slova poslankyně Jany Potůčkové (STAN). Hovořila o způsobech jak se tato volba propsala do politických systémů v USA, ve Francii i v Rakousku a zmínila, že v prvně jmenované zemi se korespondenční hlasy počítaly již v 17. století, pokud byla domácnost voliče ohrožena útokem „indiánů“, a prvním z politiků, kteří se mohli radovat z velké voličské podpory zaslané poštou, byl americký prezident Abraham Lincoln (1809-1865). Potůčková zdůraznila, že vůči volebním podvodům není imunní ani stávající uspořádání volebního systému, a zmínila četné pokusy o svážení voličů, duplicitní volbu a další podvody v celé řadě zemí od Maďarska, přes Srbsko až po Turecko. Zabývala se rovněž útoky Donalda Trumpa na volební systém v USA. Po kritice formálního postupu podání návrhu zákona, který prezentovali poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Patrik Nacher (ANO), Tomáš Kohoutek (ANO) a řada dalších opozičních poslanců, vystoupil vicepremiér a ministr vnitra Jan Rakušan (STAN). Zdůraznil, že zatímco v České republice mají občané možnost volit na více než 15 tisících míst, na celém zbytku planety se jich nachází jen 110. „Přístup k volbám Čechů v zahraničí je zjevně disproporční oproti tomu, jaký…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace