Případ Fremr: Ostudné selhání senátu

Publikováno: 7.8.2023

KOMENTÁŘ / Senát Parlamentu České republiky působil v době největších triumfů Babišových Nových pořádků často jako jediná opora polistopadové demokracie. Skoro se zdálo, že někdejší představa Václava Havla o sboru moudrých osobností, který bude vyvažovat nízké intriky „standardní“ (chcete-li "buržoazní“) politiky, v době její krize obstála. Minulý týden se ukázalo, že až tak jednoduché to opravdu není. Senát v době prezidentování Miloše Zemana odolával jeho nejrůznějším náporům na Ústavní soud. Nakonec to nevydržel a vzbouřil se i (dnes již minulý) předseda tohoto soudu. A teď to najednou vypadá jinak. Prezident Pavel při doplňování zdevastovaného Ústavního soudu navrhl teď naposledy tři nové kandidáty: JUDr. Roberta Fremra, JUDr. Veroniku Křesťanovou a JUDr. Kateřinu Ronovskou. Senát návrh ve středu 2. srpna projednal a všechny tři schválil. V rozpravě se diskutovalo hlavně o JUDr. Fremrovi, který prošel poměrně těsně. Nešlo ani tak o jeho někdejší členství v KSČM (do ní vstoupil v říjnu 1989), jako o jeho roli v  případu  Olšanské hřbitovy, jímž se zabýval v červnu–červenci 1988 Městský soud v Praze a pak v lednu následujícího roku jako odvolací instance Nejvyšší soud ČSSR (dva z obžalovaných dostali ještě přidáno). Pan doktor Fremr v případu předsedal trestnímu senátu Městského soudu. (Přesnější informace najdete na české Wikipedii, heslo „Případ Olšanské hřbitovy“.) Šlo o trestný čin v normalizačním duchu s výrazně politickým podtextem, na vyšetřování se víc než zřetelně podílely orgány StB. Případem se, pokud tomu dobře rozumím, teď z iniciativy Nejvyššího státního zastupitelství bude zabývat  kompetentní státní zastupitelství, ale o to teď nejde. A vůbec nejde o to, aby se Senát PČR zabýval případnou vinou nebo nevinou pana…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace