Případ „Langšádlová“. Ignorance vůči vědě strhává Česko k zaostalosti
Publikováno: 8.5.2024
KOMENTÁŘ / Nebýt pádu ministryně, leckdo by nepoznal, že v Česku věda existuje. Helena Langšádlová padla, protože prý byla „neviditelná“. Byla jako letadla s technologií stealth, neodrážela se v médiích a neměla lajky na sociálních sítích. Vnucuje se otázka, zda je neviditelnost vlastností političky, anebo obecně české vědy. Lze totiž doložit existenci „stealth“ ministra v dobře viditelném resortu, totiž resortu kultury, kde se řeší záležitosti od památek až po Davida Černého. Můžeme ovšem dokázat i opak: exministryně viditelná je, neviditelná je věda. Perlu k Heleně Langšádlové a k patálii s jejím nástupcem vypustil „stealth“ europoslanec za ANO, který napsal: „Tak kdo další si troufá sbírat lajky a usednout na zbytečnou židli?“ Chápu, že dostal za úkol kritizovat vše vládní, ale přestřelil. Coby politikou dobře živený jedinec opravdu netuší, že si česká věda zaslouží židli ve vládě? Myslí si v ANO, že je česká věda k ničemu? Testujme tuto hypotézu ANO na datech. Resort, nebo trafika? Český statistický úřad má zpracovaná data o vědě za rok 2022. Podle nich byly naše výdaje na vědu a výzkum 133,3 mld, což představovalo 1,96 % HDP. A 61 % z těchto výdajů daly firmy, 30 % stát a 9 % EU. Víme, že 57 % výdajů tvořily mzdy, 34 % provozní výdaje pracovišť a jen 9 % investice. Ve vědě a výzkumu pracovalo v roce 2022 100 tisíc lidí, 76 403 ve výzkumných institucích, 16 478 na vysokých školách, 3 427 ve státní správě, a 3 692 v privátních firmách. Z celku zaměstnaných byli 72,4 % muži a 27,6 % ženy. Sektor vědy tedy byl…