Připomínáme si 80. výročí brněnského pochodu smrti. A takhle Češi zabíjeli Němce
Publikováno: 31.5.2025
Deník FORUM 24 přináší speciální podcast k výročí brněnského pochodu smrti a k zahájení brutální etnické čistky, kterou prováděly jak takzvané „revoluční gardy“, tak částečně i vojáci československé armády či pomstychtiví jednotlivci. V podcastu Šafr s Paličkou jsme připravili důkladnou prezentaci nejhorších masakrů a přehled počtu obětí. Uvádíme ho i v porovnání s předešlým nacistickým terorem. Výročí konce druhé světové války jsme si užili dokonale. V mnoha médiích i na sociálních sítích byla porážka nacistického Německa skloňována ve všech pádech a je to logické. Zrůdný režim na začátku května 1945 definitivně padl a válečné hrůzy pro mnoho lidí v Evropě skončily. Čechům skončila doba ponížení a poctivější části národa skončila doba otevřeného teroru. Bohužel se už tolik nemluví o tom, že tu byla ohromná skupina obyvatel, pro něž hrůzy neskončily, naopak pro řadu z nich spíše právě začaly. Mluvíme o německé menšině, která před válkou čítala 3,1 milionu lidí. Do konce války se tato velká menšina zmenšila asi o 300–400 tisíc mužů, kteří padli v bojích Hitlerovy armády, a to nejvíce na východní frontě. Řada sudetoněmeckých mužů zaplatila za svoji lásku k Říši kdesi u Stalingradu. A umírali tam také sudetští Němci, kteří žádnou lásku k Hitlerovi necítili. Ke konci druhé světové války prosadil exilový prezident Edvard Beneš s podporou sovětského diktátora Stalina koncepci „vylikvidování“ Němců z Čech. A ihned, jak se přes Moskvu vrátil do obnoveného Československa, jal se myšlenku vylikvidování celé etnické skupiny realizovat. Poprvé k ní vyzval v poněkud zaobalené formulaci během mítinku v Brně 12. května 1945, kdy prohlásil, že je třeba „vylikvidovat německou otázku“. Pak v Praze přitvrdil a mluvil už o…